Kdyby se do Česka nestěhovali lidé ze zahraničí, docházelo by už od 90. let k poklesu počtu obyvatel, konstatuje demografka
V Česku přibylo v prvním pololetí devět tisíc obyvatel, počet tak stoupl na 10,526 milionu. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Populační růst umožnila především migrace ze zahraničí, do ní ale nejsou započítaní uprchlíci z Ukrajiny s dočasnou ochranou, kterých je přes 370 tisíc. Počet nově narozených v Česku naopak nedokázal převýšit počet zemřelých.
„V Česku již dlouhodobě, od poloviny 90. let 20. století, roste počet obyvatel pouze v souvislosti se zahraniční migrací, protože ve většině let počet zemřelých převyšoval počet živě narozených,“ vysvětluje Jitka Rychtaříková z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK.
Ukazatel naděje dožití při narození, který byl vypočítán pro rok 2021, je přibližně na stejných hodnotách, jaké byly v letech 2008 a 2009.
Jitka Rychtaříková
Dříve prý tento tzv. přirozený úbytek – převis počtu zemřelých nad počtem živě narozených – souvisel s poměrně nízkými počty živě narozených dětí. V letech 2020 a zejména 2021 došlo k úbytku počtu obyvatel přirozenou měnou, tedy k převisu počtu zemřelých nad počtem živě narozených. To souviselo se zvýšenou úmrtností, kterou způsobila koronavirová pandemie.
Čtěte také
Rychtaříková ale upozorňuje, že úmrtnostní situace v roce 2021 byla velmi podobná té v letech 2008 a 2009.
„Měříme to pomocí tzv. naděje dožití při narození a tento ukazatel, který byl vypočítán pro rok 2021, je přibližně na stejných hodnotách, jaké byly v letech 2008 a 2009. Tím bych do toho chtěla vnést trochu optimismu.“
Kdo se do Česka stěhuje nejvíc?
Z osob s cizím státním občanstvím v Česku žije nejvíce Ukrajinců, Slováků a Vietnamců. Data za rok 2020 pak ukazují, že nejčastěji se k nám stěhují lidé z Ukrajiny. „Pokud jde o Slovensko, tam už převyšuje spíše počet vystěhovalých nad počtem přistěhovalých. A pokud jde o Vietnamce, tak ty už se stěhují velmi málo.“
Čtěte také
Přímo faktor počtu obyvatel je podle Rychtaříkové až na druhém místě. Podstatnější je prý věková struktura obyvatel a zapojení do ekonomické aktivity. Kdyby tedy do České republiky nepřicházeli žít lidé ze zahraničí, docházelo by už od poloviny 90. let ke snižování počtu obyvatel.
Největší pokles zaznamenávají kraje Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský a Královéhradecký. Populačně naopak rostou Středočeský kraj, Praha a Plzeňský a Jihomoravský kraj.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu.
Související
-
Nejméně spokojení jsou lidé žijící v manželství, přestože se dožívají vyššího věku, říká demografka
Pokud se chcete dožít vysokého věku, tak bystet měli být sezdaní vysokoškoláci, doporučuje demografka. „Je tady vzájemná péče těch, co žijí v manželství,“ vysvětluje.
-
Demografka: Země, kde zdravotní systém jel nadoraz, se budou nejvíce potýkat s dlouhodobými následky
Úroveň řízení země v době pandemie se za poslední týdny podle demografky Dzúrové zlepšila. „Máme pocit, že jsou ti, kteří řídí chod pandemie, ochotni naslouchat," říká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
