Kdo strhne Zemanovi masku plebejského prezidenta?

28. leden 2016

Přesně dva roky zbývají do konce mandátu prvního občany přímo zvoleného prezidenta. Zemanovi vyzyvatelé by pomalu měli vylézat z ulit. Při dnešním pohledu na závratný růst popularity hlavy státu se ale zdá, že volební střet kohokoliv se Zemanem bude předem ztraceným bojem.

Tím spíš si zaslouží uznání, že hned dvě osobnosti daly najevo poměrně vážný zájem o prezidentské křeslo – Vladimír Dlouhý a Jiří Pospíšil. Oba pánové v době, kdy byli ministry, vévodili žebříčkům politické popularity. Minulá sláva však v příštím souboji s králem českých populistů váží tolik, co zetlelé listí.

Proto současný šéf Hospodářské komory Dlouhý už teď hledá způsob, jak nově zaujmout Zemanovy odpůrce. V rozhovoru pro Lidové noviny se jasně odlišil od zemanovského a dnes již i babišovského odmítání jakékoliv diskuse o pomoci uprchlíkům. Zároveň se tvrdě vyhranil proti nenávistným projevům různých polofašistů, kteří se kolem Zemana stahují.

Čtěte také

Dlouhého potíž ale spočívá v jeho proruských postojích. Již jako ministr v roce 1996 prosazoval ve vládě naší závislost na výhradně ruských zdrojích plynu. A dnes brojí proti sankcím vůči Rusku a napsal, že musíme brát v úvahu základní zájmy a požadavky Kremlu. To Dlouhého řadí do výkvětu českých putinovců. A obavy, že jako prezident by představoval stejnou bezpečnostní hrozbu pro stát jako Zeman, jsou na místě.

To není problém europoslance Jiřího Pospíšila, který anexi Krymu a ruskou agresi na Ukrajině jasně odsuzuje. Na rozdíl od Dlouhého ale zaujal skeptičtější postoj k běžencům. Zřejmě inspirován spekulacemi některých politologů, že jakýkoliv prezidentův vyzyvatel, který dnes není proti přijímání uprchlíků, bude v souboji se Zemanem odepsán. Jak žhavé téma ale bude za dva roky migrace? To nevíme nikdo.

Čtěte také

Každopádně Pospíšilovi se povedly volební husarské kousky, které musely vzbudit respekt i u Zemana. V krajských volbách 2012 jako jediný lídr ODS vyhrál, coby čerstvě vyhozený z Nečasovy vlády, v Plzeňském kraji. O dva roky později v eurovolbách získal nejvíc hlasů ze všech kandidátů v zemi.

Ani taková přitažlivost pro voliče ale nemusí fungovat v přímé prezidentské volbě. Má – li v ní Zemana porazit nějaký jeho protikandidát, musí získat kromě většiny obyvatel Prahy a velkých měst i část Zemanových příznivců v malých městech a na venkově. Úspěšně zalovit v elektorátu, který Zeman pečlivě opečovává při svých výjezdech do krajů a podbízí se mu úspěšnou hrou na plebejského prezidenta.

Zatím se neobjevil podobně lidový protikandidát, který by měl šanci porazit Zemana jeho vlastními zbraněmi, strhnout mu masku bodrého, s lidem srostlého strýce. Což ještě nic neznamená. Kdo si rok před minulým prezidentským plebiscitem dokázal představit, že vyhraje pozapomenutý politik z důchodcovské chalupy kdesi na Vysočině?

Spustit audio