Kdo by měl dostavět naše jaderné bloky? Pokud to bude firma z EU, jsme víceméně v bezpečí, říká vládní energetický zmocněnec Bartuška

27. listopad 2018
Vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Rozvoj jaderné energetiky, ale i dalších energetických zdrojů, je klíčovou otázkou, která čeká na rozhodnutí současné koaliční vlády. Měli bychom stavět nové bloky jaderných elektráren Dukovany a Temelín? A kdo tuto zřejmě mnohamiliardovou zakázku nakonec dostane?

Dukovany jsou na sto let, takže mysleme na nezávislost, říká expert

Jaderná elektrárna Dukovany (ilustrační foto)

Kdy se dočkáme rozhodnutí o dostavbě jaderných elektráren Dukovany a Temelín? Jsou skutečně potřeba dva obří bloky, nebo by bylo lepší stavět bloky menší? A co bude s Dukovany po roce 2035, kdy se plánuje odstavení nynějších bloků?

„Základní směr je schválený už od roku 2015, a to ve Státní energetické koncepci. Teď se vede debata spíše o tom, jak rychle a za kolik stavět nové jaderné bloky,“ vysvětluje zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Podle zveřejněných informací dostala v těchto dnech vláda na stůl zprávu 11členné komise, která měla posoudit rizika a bezpečnostní zájmy při dostavbě elektrárny v Dukovanech. „Je to jen jakýsi vstup do diskuse, ale je taky v režimu utajení, takže její obsah bych nechtěl komentovat,“ odpověděl Bartuška na otázku, co komise doporučila.

Teď jsme na tom dobře, ale ne na dlouho

Česko prý udělalo v posledních 30 letech velký kus práce. „V oblasti zemního plynu, ropy a elektřiny jsme na tom velmi dobře. U dodávek ropy a zemního plynu máme stejný stupeň bezpečí jako Německo, a stejně jako Němci nakupujeme na palivové burze v Rotterdamu. Jen v loňském roce k nám přiteklo 99,3 % plynu z Německa. Z Ukrajiny to bylo 0,7 %.“

Obnovitelné zdroje jsou levnější než jádro. Větší Dukovany nepotřebujeme, tvrdí expert

Martin Sedlák

Mezi hlavní priority vlády patří rozvoj jaderné elektrárny Dukovany. Stavba nových bloků je prý nutná pro zajištění energetické soběstačnosti země. „Dnes už můžeme zjistit, že cena elektřiny z větrných nebo solárních elektráren v Evropě je levnější než to, co nabízejí nové jaderné elektrárny,“ říká výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

Základní otázkou je tak podle Bartušky naše budoucnost. „Protože do výsluhy půjde velká část našich uhelných elektráren, které dnes tvoří přes polovinu naší výroby elektřiny vůbec. Do roku 2040 zmizí úplně, a tak se musíme ptát, čím nahradíme uhlí. Druhá, souběžná otázka je, jak jsme schopni prodloužit životnost jaderných elektráren.“

Třetinu elektřiny dnes máme z jádra, ale tyto elektrárny byly naprojektovány na 30 let. „Kdyby to bylo opravdu těch 30 let, tak Dukovany jsou odstavené, protože byly spouštěny už v letech 1985−1987.“ 

Hodnota vs. cena

Výstavba nových bloků jaderných elektráren je tak strategická otázka, a to nejen bezpečnostní, ale i ekonomická. „Klíčový problém jakékoli výstavby nových bloků bude vždy až po podpisu smlouvy, ne před.“ Každý velký projekt ve světě stojí podle zvláštního zmocněnce vlády víc, než se předpokládalo, a má časový skluz.

„Naše schopnost vymáhat od dodavatele plnění závazků je naprosto zásadní… Každý projekt má nejen cenu, ale taky hodnotu. Jak zhodnotíte to, že země najednou nemá elektřinu? Tam přece cena najednou úplně zmizí…“

Pod věžemi jaderné elektrárny Dukovany rostou bylinky

Bylinková zahrádka v areálu jaderné elektrárny Dukovany.

Kuchaři ze závodní jídelny v jaderné elektrárně Dukovany si čerstvé bylinky trhají přímo v areálu závodu. Záhonek se letos objevil na trávníku hned vedle kuchyně. Rostlinám se očividně daří.

„Máme tady neskutečně předražený tunel Blanka, který je taky páteří veškeré pražské dopravy. Čím dál víc lidí mi říká, že je jim už úplně jedno, kolik si kdo nakrad, ale hlavně že se městu ulevilo,“ říká Bartuška jako příklad, jak se cena změní v hodnotu.

Stejné prý musí platit i v případě budoucí ceny dostavby jaderných bloků v Česku. „Kolik si kdo nakrad nám samozřejmě nemůže být jedno, ale pokud uděláte smlouvu nekvalitně nebo příliš rychle, tak vás dodavatel doslova oškube,“ dodává.

Koho vybrat? 

Kdo by tedy podle Bartušky měl dostavět jaderné bloky Temelína nebo Dukovan? „Budovat jadernou elektrárnu znamená úzký vztah s nějakou zemí na dlouhá desetiletí. Je to civilizační volba a sami si řekněte, s kým chcete, nebo nechcete, být s v takto úzké vazbě,“ odpovídá otázkou.

Pak ale nabídl i další náznak své odpovědi. „Pokud máte dodavatele ze stejného právního systému, tedy v našem případě EU, pak jste víceméně v bezpečí. Pokud je země v OECD, což je tady Japonsko, USA a Jižní Korea, tak máte nějakou míru právní jistoty. Když je ale dodavatel z Ruska nebo Číny, tak je to všechno samozřejmě ještě mnohem složitější,“ dodal.

Další zajímavé podrobnosti si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru Jana Bumby se zvláštním zmocněncem pro energetickou bezpečnost Václavem Bartuškou.

Spustit audio

Související