Hlavní hybnou silou revoluce bylo zklamání lidí, říká Václav Bartuška

Václav Bartuška se jako student účastnil činnosti komise vyšetřující zákrok bezpečnostních složek na Národní třídě. Na základě svých tehdejších zážitků z tohoto období následně sepsal knihu Polojasno. Na jejím základě natočil režisér Filip Renč stejnojmenný televizní film.

Příště by mohli střílet

Jako pamětník zákroku SNB odmítá slova Miloše Zemana o tom, že se nejednalo o žádnou krvavou řež. „Zákrok na Národní třídě se od těch předchozích zákroků dost lišil. Bylo to poprvé, co bezpečnost použila obrněné transportéry ke stlačení davu. Poprvé taky zmlátila velkou část davu. To nás vedlo k tomu, že jsme den poté, 18. listopadu, vyhlásili studentskou stávku. Báli jsme se, že příště po nás budou střílet."

Sametové konspirace

Ve společnosti se v souvislosti se sametovou revolucí čas od času objevují konspirační teorie připisující hlavní podíl na společenské změně spiknutí tajných služeb, zejména té sovětské. Václav Bartuška tato tvrzení zásadně odmítá. „Tohle je oblíbená konspirace zvlášť u Rusů. Oni těžce vydýchávají, že jejich role je ve střední Evropě zbytečná. Hlavní hybnou silou revoluce bylo zklamání lidí. Režim už prostě přestal plnit svoje funkce. Když vyhořela fabrika na toaletní papír, tak jsme prostě několik měsíců neměli toaletní papír. Takhle to prostě bylo a bylo to strašně ponižující."

Jak vzpomíná bývalý studentský vůdce na hektické období před sedmadvaceti lety? Jak hodnotí polistopadový vývoj? A liší se současní studenti od generace Václava Bartušky? Poslechněte si celý záznam pořadu Interview Plus >>