Václav Bartuška, vládní zmocněnec pro dostavbu JE Temelín

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Dobrý den.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vážení posluchači, jako vždy je vám k dispozici také náš email dvacetminut@rozhlas.cz. Pane Bartuško, vy jste přímo autorem toho materiálu, o kterém jednala vláda, tedy harmonogramu činnosti příprav k rozšíření jaderné elektrárny Temelín na léta 2011 až 12, ale dříve než se dostaneme k tomu, co se bude konkrétně dít, podívejme se obecně na tu problematiku rozvoje energie z jádra. Stále častěji slyšíme z Evropy o renesanci jaderné energie. Opakuje to i náš premiér. Ovšem koná se tato renesance nebo nekoná?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Tak já doufám, že renesance jádra nastane, řekněme za 10, 15 let. Zatím to co probíhá na západě, to jest v Evropě, ve Spojených státech a v Rusku, je resuscitace jádra. Po dlouhém kómatu. Nepochybně začal velký rozvoj jaderné energetiky v Číně. Masivní výstavba probíhá v Jižní Korei, z části v Indii, v Rusku, v Japonsku, ale Evropa zatím staví 2 nové reaktory, slovy 2 ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A 20 jich odstavilo.

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
1 ve Finsku, Francie odstavuje poměrně masivně, poněvadž jsou většinou starší a k tomu se teda ještě dokončují 2 reaktory na Slovensku. Rozestavěné ještě před 25 lety.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže to co vyslovil premiér po energetickém summitu bylo co? Zbožné přání nebo neznalost věci?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
On je velmi dobře znalý věci, nebojte se. Často ho vídám a vím, co si myslí. Je to z jeho strany myslím přání. On je fyzik zaprvé a věří energetice a navíc si myslím, že a nepochybně si myslí i on, že bez jasného signálu se jaderná energetika prostě obnovit nedá.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak jsou tady protiargumenty ekologů s tím, že přínos jaderné energie k ochraně klimatu je zanedbatelný. Z modulu mezinárodní energetické agentury vyplývá, že čtyřnásobné zvýšení výroby z jaderné energie by pomohlo snížit světové emise skleníkových plynů o pouhých 6 procent. Pokud se tedy Česko má znovu obracet k jádru, je to kvůli jeho momentální nenahraditelnosti adekvátně účinnou technologií nebo kde je hlavní důvod?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Ten základní důvod vidím v tom, že dneska máme zhruba dvě třetiny elektřiny z uhlí a 30 procent z atomu, zbytek jsou obnovitelné zdroje, hlavně voda a v poslední době i slunce díky masivním podporám a jako realistickou vizi, řekněme během 20 let, vidím nahradit aspoň podstatnou část uhlí atomovou energií, ale nevěřím nějakým masivním nástupům obnovitelných zdrojů v podobě třeba 50 procent výroby elektřiny, to si myslím, že je fikce během příštích 20 let. Takže se ptám, odkud se vezme základní podíl elektřiny. To že budeme 15 nebo 20 procent elektřiny z nějakých dalších zdrojů, ať to bude biomasa nebo slunce nebo voda nebo vítr, to je pěkný, ale ukažte mi, odkud se vezmou ty zbylé 4 pětiny elektřiny.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ekologové se také bojí právě toho, že masová podpora rozvoje energie z jádra bude na úkor těch alternativních zdrojů. Nevím jestli tento argument právě po solárním boomu je na tapetě třeba v příštích 10 letech, ale když si vezmeme dlouhodobější hledisko, třeba ten padesátiletý výhled. Může to tak být, že alternativní zdroje budou trpět kvůli podpoře jádra?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Já jsem vděčný za ten solární boom a hlavně /nesrozumitelné/ ve mě začala, protože je strašně potřebná. My jsme až do loňského roku měli celou debatu o energetice pouze na téma, co bychom si přáli, abychom jednoho dne měli. A to je jednoduchý. Přeju si všechno nejlepší a nejsnazší a nejkrásnější a najednou v druhé půlce loňského roku jsme si uvědomili, že všechno má také nějakou cenu a pokud jsme si řekli, že chceme mít nějaký podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, tak najednou jsme zjistili, že to bude stát miliardy korun ročně a tím neříkám, že bychom je neměli mít, pouze říkám, že všechno má nějakou cenu a zatím podle všech ukazatelů je jaderná energetika tou nejlevnější pro výrobu elektřiny, takže pokud se teda bavíme o tom, jak chceme zachránit svět nebo aspoň naše životní prostředí, pak si myslím, že v tom mixu energií má atom rozhodně své místo.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A co bezpečnost jaderných elektráren? Ruku na srdce tak pro mnoho lidí představuje už jejich provoz pocit nějakého neustálého ohrožení. Je to stále ještě otázka také vyhořelého paliva, to až v té druhé fázi, přesto pokud bychom se bavili o České republice, počítá ta vaše koncepce i s tím, že je potřeba lidem věci vysvětlovat, seznamovat je s riziky?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Tak určitě je nutné mluvit s lidma, jak v přímo v lokalitách, tak ve sdělovacích prostředcích. Já myslím, že se snažím mluvit hodně často, pokud jsem zván. A třeba zítra mám setkání se starostou Temelína i Týna nad Vltavou, ale to hlavní, co si myslím, že je pravda, je jednoduchá, nepříjemná pravda, nic na světě není stoprocentně bezpečné. Pokud pojedete dneska autem z Prahy do Brna, tak je tam nějaký minimální riziko, že nedojedete a my stále požadujeme po světě okolo nás, aby byl stoprocentně bezpečný. On prostě není. Atom je dneska mnohem bezpečnější, než byl před 20 lety, ale nikdo nikdy nemůže vyloučit možnost lidské chyby. Kuchyňský nůž, který si koupíte na řezání cibule, můžete zrovna tak použít na zabití svého přítele.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
No, kuchyňský nůž nezabije lidi v okruhu, dejme tomu bezpečnostního pásma ihned a ten zbytek kvůli dopadům záření.

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Černobyl. Samozřejmě Černobyl byl velká havárie způsobená neuvěřitelnou souhrou totální neschopnosti a hlouposti řady klíčových lidí v Černobylu a to je takový etalon největšího možného průšvihu, pokud neberete nějaký těžký teroristický útok a nepochybně to byla velká havárie. Nicméně bych si dovolil říct, že na českých silnicích se každý rok zabije víc lidí v haváriích, než zemřelo tam.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ovšem to riziko té jaderné energie je fatální v tomto případě pro lidi, takže asi je ta obava pochopitelná.

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Stejně tak existuje zůstatkové záření z milionu tun horniny, když vytěžíte uhlí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste v Hospodářských novinách uvedl, že Česko se může stát elektrárnou Evropy.

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Tohle jsem neřekl. To je prosím citát novinářů, ne můj.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jak jste to tedy řekl?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Já jsem řekl, že jsme jedna z mála zemí Evropské unie, která je ještě schopná stavit elektrárny a že při současném trendu směřuje drtivá většina Evropské unie k deficitu elektřiny a my jsme už dneska vývozci společně s Francií, vlastně poslední 2 významní výrobci a i země jako Německo a Británie míří k velkému deficitu elektřiny.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli je v našem ekonomickém zájmu stát se elektrárnou Evropy, když použiju ten novinářský výraz?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Já se ptám jinak. Z čeho budeme žít jako země za 20 let? Já poslouchám už posledních 20 let řeči o tom, že budeme tou chytrou ekonomikou plnou vzdělaných lidí, která ohromí svět těmi vynálezy a patenty a nikde je nevidím. Řekněte mi, z čeho budeme žít za 20 let jako země?

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže podle vás z vývozu energie.

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Ne, zdaleka ne jenom z toho a rozhodně bych se nevzdával možnosti na tom vydělat nejenom peníze, ale politický vliv.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Víte, proč je tedy možné budovat jaderné bloky už jen v několika státech? Na čem to závisí?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Protože drtivá většina Evropy se stává víceméně zlenivělou a hlavně žije z pocitu, že už nic nepotřebuje, že všechno už má.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
No, počkejte, takže to není na nějakém geologickém předpokladu na možnostech infrastruktury, je to o tom, že státy jsou líné a my nejsme?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Myslím si, že nám ještě pořád zůstal poměrně výrazná technická inteligence a jisté vědomí takové poměrně české vědomí, že za všechno se musí platit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A to je ten důvod, proč se u nás a ještě v několika státech Evropské unie ještě stále dá stavět a jinde už ne?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Myslím si, že ano. Vemte si reálně třeba atomové elektrárny. Teď se staví 1 blok ve Finsku, 1 ve Francii, Británie se chystá nějaké stavět, doufejme, že se to podaří, staví i Slovensko a doufám, že budeme stavět my. To je všechno. K tomu máte možná ještě 2, či 3 země Unie, které možná třeba během 10 let něco začnou stavět taky. To je vše. Z 27 zemí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A znamená to, že i veřejné mínění vůči energii z jádra je u nás jiné, než ve většině zemí Evropské unie?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Víte, nejsme nějaký zvláštní nadšenci pro atom. My jsme pouze realističtí v tom, že víme, že máme potřebu elektřiny a odněkud se vzít musí. Já pocházím po tatínkovi z vesnice jménem Všemyslice, která je 5 kiláků od Temelína na severozápad a já Temelín fakt rád nemám. Je to poměrně ošklivý betonový monstrum, který kazí výhled od naší chalupy, ale na druhou stranu mám docela rád elektřinu, zvlášť takhle navečer.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Výběrové řízení na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín je největší zakázkou, která byla a bude v dohledné době v Česku a zřejmě i v Evropě realizována. Co všechno se tomuto byznysu musí podřídit? Ptáme se vládního zmocněnce pro dostavbu Temelína Václava Bartušky, posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Máme pro vás také email dvacetminut@rozhlas.cz, kam nám můžete psát vaše dotazy. A přišel právě jeden k Temelínu, tak pojďme k němu jako k prvnímu. Před výstavbou Temelína jsme byli ujišťováni, že bez jeho kapacity nebudeme mít dost energie. Dnes téměř celou kapacitu vyvážíme. Proč máme věřit, že nutně potřebujeme nové bloky jaderné elektrárny?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Nevěřte. Nevěřte, nechce se překvapit tím, co přijde.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
No počkejte, já bych se docela nerada nechávala překvapit, tak zkuste přesvědčit naše posluchače o tom, že potřebujeme dostavět 2 další bloky Temelína.

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Máme obrovskou výhodu v tom, že nepotřebujeme nutně ty bloky dostavit, také proto jsme si mohli dovolit říct všem třem uchazečům naprosto otevřeně, že v roce 13, kdy má padnout rozhodnutí vlády nebo ČEZ posléze ratifikovaném vládou, že můžeme také říct všem 3 ne, že nebudeme stavět. Pokud cena bude příliš vysoká nebo pokud nebudou ochotni k transfer knowhow, tak do toho prostě nepůjdeme. Pouze přestaneme být vývozní zemí a budeme se dívat na to, jak náš vliv upadá, to je celé.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli státe ještě je tady možnost, že k té dostavbě dvou dalších bloků nedojde, protože nabídky pro nás nebudou dostatečně výhodné?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Máme opravdu tuhle tu výhodu, že si můžeme dovolit říct ne, a pokud bude cena příliš vysoká nebo prostě ty nabídky nebudou zajímavé, tak řekneme, samozřejmě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A je tam nějaký strop, přes který prostě nepůjdeme a řekneme, to ne?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Je poměrně známá cena, kdy uvádí se v tisících eurech za kilowattu, i stanovy výkonu, které ještě dává nějaký smysl tu elektrárnu stavět a vyplatí se během příštích desetiletí. Pokud by tahle ta cena byla překročena v těch nabídkách, tak nemá smysl o tom hovořit. Pak má smysl opravdu začít stavět solární parky a dotovat je ze všech sil.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jaké jsou momentální tedy odhady nákladů na jednotlivé fáze dostavby?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Neřeknu vám to, protože ty ceny budou v nabídkách, které přijdou v příštím roce, ale já nevím, co v nich bude.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Mají být ty nové bloky Temelína nějak spojené s tím starším provozem, anebo se hovoří nebo bavíme se fakticky o tom, že se budou stavět 2 bloky nové temelínské elektrárny?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Bavíme se fakticky o nové elektrárně, která bude na pozemku té stávající a bude oddělená, bude to opravdu jiná elektrárna.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli ani provoz té stávající to nijak nenaruší ta nová výstavba?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Ne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Já už jsem mluvila o stavbách elektráren, které běží v Evropě. Stavba finského reaktoru, vy jste to také připomínal, ta má čtyřleté zpoždění a prozatím se prodražila o více 2,5 miliardy eur. Ve Francii nabrali zpoždění 2 roky a rozpočet zatím překročili zhruba o miliardu. Také už ty stávající bloky Temelína se výrazně prodražily při své výstavbě, kolem toho bylo hodně napsáno i řečeno v médiích. Jaké průtahy a překročení plánovaných rozpočtů lze teď čekat v případě, že by došlo až na stavbu dalších 2 bloků Temelína?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Jeden z důvodů, proč jsme jako termín toho výběru stanovili rok 13 je ten, že všichni 3 uchazeči uvádějí rok 13 jako referenční rok, kdy mají dokončit svůj první blok už té nové generace. Týká se to leningradské elektrárny pro Rosatom, /nesrozumitelné/ pro Francouze i PR a elektrárny v Číně pro Westinghouse a rozhodně bych byl pro, abychom podepsali smlouvu s kterýmkoliv z těch 3 uchazečů teprve v okamžiku, kdy mu bude fungovat ten jeho reaktor v jedné z těhle těch lokalit. Protože všichni 3 se pyšní tím, že ty nové reaktory jsou mnohem bezpečnější, jsou revolučně jiné, tak bych je rád viděl jaksi v provozu a byl bych si rád jistý tím, že se opravdu odladěné a fungují.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
To jste mi odpověděl na jaksi schopnosti, technické schopnosti případného vítěze tendru, ale já se ptám, jestli my jsme schopni, jestli jsme se poučili z toho, jak se prodražovala stavba Temelína natolik, abysme byli schopni uzavřít smlouvy tak, abysme zabránili dalšímu megaprodražování případně dvou nových bloků?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Já naprosto chápu, že v okamžiku, kdy se oznamuje prodražení tunelu Blanka v Praze na nějakých 10 miliard, že jste velmi opatrná, ale já jsem taky. Nicméně pro mě na prvním místě bude schopnost těch 3 uchazečů nebo toho, koho si vybereme v reálném čase postavit ten blok a spustit ho a pak je samozřejmě věcí smlouvy, aby byla dobře postavena. Ono i v tom Finsku, kde Finové udělali velmi chytrou smlouvu s Arevou na fixní cenu 3,2 miliardy euro, tak teď probíhá poměrně složité dohadovací řízení mezi Finy na jedné straně a Arevou a Siemensem na straně druhé a těch zhruba 1,5 miliardy navýšení a uvidíme, jak to dopadne. Ono v času a ceně se sebelepší smlouva neuchrání.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Když už jste zmínil Arevu, já jsem zmínila to, že premiér Nečas odjel do Francie a podle generálního ředitele ČEZu, pana Romana, pravděpodobně bude hovořit i o dostavbě Temelína. Znamená to nějakou preferenci Arevy?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
V Praze byl loni v dubnu prezident Obama, který lobboval za Westinghouse, byl tu prezident Medveděv, ruský, který lobboval za Rosatom. Já předpokládám, že prezident Sarkozy zmíní Arevu, až se setká s naším premiérem. Zároveň my jsme o tom s premiérem hovořili o té cestě do Francie někdy před 2 týdny a shodli jsme se na tom, že není nutné, abych s ním do Paříže jezdil.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže to není o tom, že bychom preferovali jednoho uchazeče, když už tam premiér odletěl. A jen tak, čistě náhodou v uvozovkách o tom bude hovořit.

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Stýkám se se všemi 3 uchazeči a jednáme se všemi třemi. Ať je to Kirijenko v Moskvě nebo /nesrozumitelné/ ve Spojených státech nebo ve Francii, nemáme žádnou preferenci, ten tendr je opravdu otevřený pro všechny 3.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Přišel další zajímavý posluchačský dotaz. Dobrý den, proč raději Česko nepodporuje stavby menších elektráren, než takovýhle nebezpečný gigant koncentrovaný na jednom místě?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Všichni 3 výrobci, vyrábí jediný typ reaktoru. Neumějí nebo nedělají jiné. Takže Westinghouse nabízí pouze reaktor o výkonu 1150 megawatt, Rusové 1200 megawatt a Areva 1600 megawatt. Ten trend je dlouhodobý. Když se stavěli Dukovany, tak to byl blok 440 megawatt, ale ti výrobci samozřejmě zvětšovali kapacitu, protože to dává ekonomický smysl. A dneska už třeba Mitsubishi dělá reaktory 1700 megawatt, Američani zvažují jako příští generaci nějakých 1600 megawatt taky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli menší už to prostě nebude?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Tam je naopak trend k těm malým modulárním reaktorům, což je trend, který vychází asi z reaktoru, který se používaly na ponorkách nebo letadlových lodích, ale to je podle mě otázka několika let, možná vícero let. Areva třeba má v plánu vytvořit reaktor Atme o výkonu 1000 megawatt, ale to je otázka za 6, 7 let, ne v téhle té chvíli. V téhle chvíli opravdu to, co ti 3 nabízí, je vždycky pouze jeden typ. Ono to svědčí mimochodem o té míře toho nukleárního probouzení se, že ani tyhle ty obrovský firmy nejsou schopny udělat víc, než jeden typ reaktoru.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste v té zprávě zpracoval také bod, který hovoří o slabých místech toho rozvoje nebo dostavby případně stavby nových dvou bloků Temelína a tam se hovoří o komplikovaném efektu kvůli nejrůznějším povolovacím řízením. Mluvíte tam o tom, že v Česku ukázala mnohá výběrová řízení i stavby ve veřejném zájmu. Jak se dokáží zabrzdit na tom, že nefunguje výkup pozemků, nejsou vyřízená stavební povolení a další věci. Plánujete kvůli tomu, aby se nějak uhladila cesta výstavbě těch 2 bloků vyloučit veřejnost z toho rozhodovacího procesu?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Proboha, to snad vůbec nemůžete myslet vážně. Ne, ne, ne, ne. Mě se vždycky ptají zastánci atomu, jestli jsem schopný nějak pomoc nebo pomoci s tímhle povoláním a vždycky má první odpověď je okamžitě, v žádném případě. Není v zájmu kohokoli, kdo opravdu chce postavit Temelín, dělat jakýkoliv zkratky nebo obcházet veřejnost, to se může vrátit pouze v tom, že veřejnost bude mít naprostou nedůvěru k tomuto všemu. A příklad dálnice D8, která je teďka zastavená soudem, protože stavební úřad v jakési severočeské obci toužil pomoci dobré věci, takže neudělal veřejný projednávání a na základě téhle té drobné proceduální věci to soud smetl a celá ta stavba za mnoha miliard dneska stojí a bude stát ještě mnoho let, je podle mě jasným varování. Ten kdo má představy, že může pomoci Temelínu tím, že to jaksi nařídí z vyšší moci, žije v nějaké jiné době. Mě už párkrát na mě řvali takový ti starší pánové, co pamatují Dukovany a Temelín, tak vždycky řvou a říkají, přece jste sám vládní zmocněnec, tak to prostě nařiďte. Já říkám, pánové, to prostě nejde. Je jiná doba. Ano zmocněnec vlády pro stavbu Dukovan nebo Temelína ještě za komunistů byl člen ÚV KSČ, ale to prostě byla jiná doba a byl tu opravdu jiný systém a k němu se opravdu vracet nechceme.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dalším slabým místem, které může výrazně komplikovat ten výsledný efekt, je nutnost postavit linku vysokého napětí, která by prostě jednoduše řečeno rozvedla tu vyrobenou energii a ta by mělo vést přes území několika krajů a přes tisíce pozemků. Tady jsme právě u dalšího problému s těmi řízeními. Když si to uvědomíme, není to téměř nereálný úkol? My budeme mít třeba jednou postavené 2 bloky Temelína, ale my nebudeme mít tu energii, jak z nich dostat pryč?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Víte, tohle je problém našich dálnic, ale třeba u plynovodů, bude to problém vysokorychlostních železnic. Máme systém toho jaksi vykupování pozemků pro stavby ve veřejném zájmu, který je naprosto na hlavu. Ten německý systém, který se mi moc líbí, je takový, že pokud je nějaká stavba ve veřejném zájmu, tak se prostě řekne, zde je cena za ty pozemky. Pokud by někdo chtěl tu stavbu blokovat, nemá to žádný odkladný účinek. A jediná se na trhu dostane je ta, která je silná vepředu. A je to vlastně v zájmu všech těhle těch dotčených majitelů se dohodnout. U nás je systém postavený přesně obráceně. Vy máte možnost blokovat stavbu za mnoho, mnoho miliard. Pozemek, který má občas cenu zlomkovou vůči tomu a chuť dohodnout se je často malinkatá.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
No, upřímně teď jste ale v té své zprávě označil a tady znovu konstatoval 2 body, které vypadají za stávajících norem na stavení v podstatě nepřekročitelné. Co se s tím dá nebo co se s tím bude dělat?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Změnit zákon, samozřejmě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Který?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Já si myslím, že to je klíčová otázka. Já jsem o tom mluvil s ministrem dopravy, ono se to týká nejenom Temelína, vůbec ne. Je to otázka, zda se bude vyvlastňovat ve veřejném zájmu nebo pro stavby ve veřejném zájmu nebo ne. Pokud se to neodsouhlasíme, pokud tyhle ty zákonné úpravy neprovedeme, tak se tu nepostaví prostě nic.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže i kvůli tomu, že vláda dala zelenou nutným krokům a harmonogramu pro plánování dostavby, přijde znovu na pořad dne zákon o vyvlastnění?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Když jsem vládě říkal včera, k čemu vlastně má být tahle série analýz, tak je to jednoduché. Ve vládním prohlášení je výborná věta, že vláda podporuje dostavbu Temelína. To je fajn. Tak se pojďme bavit o tom, co to reálně znamená. A myslím si, že bez možnosti vyvlastňovat pozemky pro stavby ve veřejném zájmu, ať jsou to dálnice nebo časem rychlostní železnice nebo trasy vysokého napětí, tak v téhle zemi za chvíli nepostavíte vůbec nic. A budeme normální klasickou západoevropskou zemí, kde jsou všichni náramně spokojení, že se nic neděje.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A lze teda to hodně velkou zkratkou zjednodušit tak, že vláda podporuje kroky nutné k dostavbě rovná se, vláda podporuje změnu zákona?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
To uvidíme, až ten okamžik přijde.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jak vy to vidíte? Vy tam s těmi lidmi denně jednáte. Jak to je?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Já si myslím, že někdo prostě musí dát na papír potřebné kroky a pak uvidíte, čeho jsme reálně schopni nebo co jsou schopny strany v parlamentu odsouhlasit nebo ne. Nebudu to předjímat, nevidím k tomu důvod.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Víte ještě jedno hledisko naposledy. To mezinárodně politické. Z těch jmenovaných uchazečů, koho bychom neměli z taktického hlediska odmítat?

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Nekomentuji nikdy z žádného z těch uchazečů. Chovám se ke všem stejně a rozhodně nebudu tuhle tu vaši otázku zodpovídat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
No, tak za pokud to stálo. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídat vládní zmocněnec pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín Václav Bartuška. Díky. Na slyšenou.

Václav BARTUŠKA, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína:
Děkuji za pozvání.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu Radiožurnálu se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnostNEWTON Media, s.r.o. <http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.