Kdo jsou bývalí endéráci?

Podle Winklerova výzkumu 44 procent východních Němců je se životem v této části země spokojeno, 38 procent je částečně spokojeno a 17 procent je se situací v nových spolkových zemích nespokojeno. 67 procent dotázaných považuje demokracii za důležitý moment nového společenského pořádku, který po znovusjednocení Německa hraje hlavní roli. Ale, a to je ještě důležitější, jen 11 procent obyvatel bývalé NDR je spokojeno s tím, jak je tato demokracie v současné době uplatňována, jak konkrétně funguje. Velké rozdíly mezi starými zeměmi a novými spolkovými zeměmi vadí 53 procentům bývalých východních Němců. Malé či žádné rozdíly vidí naproti tomu jen 19 procent obyvatel bývalé NDR.

Základní otázka, kterou si tam lidé kladou, a na kterou ani pan Winkler neumí odpovědět, zní: Kdy se stanou bývalí východní Němci, tedy endéráci, skutečnými Němci bez přívlastku? A další otázka:. Existují vůbec nějací výhodní Němci? Když se někdo takhle ptá, musí se nutně domnívat, že jde o jakési osudové společenství lidí, kteří žijí nedaleko Polska, mají jiné, ale společné názory, rituály a kolektivní vědomí a tvoří zvláštní kmen. Podle indexu citací by se mohlo v Německu dokonce zdát, že východní Němec je nejrozšířenější homo sapiens na světě.

Pan Winkler říká, že výzkum těchto otázek bude čím dál tím těžší, protože již jedna generace svědků zemřela a další velká část dnešních tamnějších obyvatel v NDR nikdy nežila. Skutečného původního obyvatele bývalé NDR potká už výzkumník jen zcela výjimečně.

Sám pan Winkler se narodil v roce 1931, je mu tudíž 78 let, byl členem komunistické strany a pracoval na akademii věd. Dnes je šéfem společnosti s názvem Lidová solidarita, jedné z mála masových organizací, která přežila ještě z doby NDR. Z dalších čísel jeho průzkumu lze ale vyčíst alespoň základy důvodů obecné nespokojenosti východních Němců: 67 procent lidí z věkové skupiny 35 až 60 let zažilo nezaměstnanost v průměru v délce 34 měsíců, což jsou bezmála tři roky bez práce. 40 procent východních Němců má negativní vztah k cizincům hlavně proto, že je neznají, do ciziny jezdí maximálně do Čech a jen 25 procent bývalých obyvatel NDR se cítí být občany Spolkové republiky Německo. Deset procent lidí by si přálo, aby zase existovala Německá demokratická republika, tedy socialismus. Toto číslo se ale proměňuje. Nejméně lidí se přálo návrat komunistického režimu v roce 2000, tehdy to bylo jen šest procent, v posledních letech se toto číslo pohybuje kolem zmíněných deseti procent.

Zjednodušeně řečeno: Současný východní Němec nemá rád cizince, necítí se být moc spolkovým Němcem ale ani už není endérákem, myslí si, že je demokratem, je skeptický vůči politikům a fandí sociálním jistotám. Pan Winkler dodává, nejde o žádný skutečný obrázek obyvatele bývalého NDR, ale jen o zjednodušenou interpretaci nasbíraných čísel, která může obyvatelstvu i politikům něco napovědět o stavu nových spolkových zemí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .