Kde jsou podle vás hranice pokojného protestu?

Nejvýrazněji ve veřejném prostoru rezonuje protestní shromáždění 17. listopadu na Národní třídě a o poznání emotivnější demonstrace během proslovu prezidenta na Albertově.

K památníku na Národní třídě, kde v roce 1989 Veřejná bezpečnost napadla protestující studenty, dorazilo17. listopadu 2014 několik tisíc lidí s červenou kartou – symbolickým vyjádřením nespokojenosti s rétorikou hlavy státu.

Pořadatelé svolali občany přes sociální sítě, kde vyjádřili nesouhlas s tím, jak Miloš Zeman reprezentuje republiku v zahraničí a současně kritizovali jeho postoj k ukrajinské krizi.

Během prezidentova vystoupení na Albertově se ozývalo bučení a křik, vzduchem proletělo několik vajec. Podle svědků pochod s červenými kartami došel na Hradčanské náměstí v klidu a bez emotivních a agresivních výstupů.

V pondělí 1. prosince vyrazil z Václavského náměstí další protestní pochod na Hrad. Na facebookovou událost Sto tisíc podpisů z Václaváku na Hrad se přihlásilo 1 500 účastníků. Ve skutečnosti se sešlo několik set lidí, kteří nesli do Kanceláře prezidenta republiky petici s více než sto tisíci podpisy nespokojenců, kteří požadují prezidentovu abdikaci.

Po 19. hodině dorazil průvod přímo před Pražský hrad, kde dav pokřikoval hesla jako Nechceme ožralu nebo Praha není Kreml.

Prezidenta lze veřejně kritizovat, za urážku hlavy státu se už netrestá. Kde je hranice projevování občanské nespokojenosti? Jak má vypadat slušný protest?

Házení vajec organizátoři protestů neschvalují. Jak tedy veřejně protestovat, aniž by se chování demonstrantů vymklo kontrole?

Hostem Zuzany Burešové byl ve středu 3. prosince od 19:10 šéfredaktor Sociologického časopisu Czech Sociological Review, vědecký pracovník Sociologického ústavu Ondřej Císař.