Každý chce být živ a zdráv. To je přece ta pozitivní motivace k očkování, tvrdí náměstkyně Vašáková

Náměstkyně šéfa resortu zdravotnictví apeluje na osobní zodpovědnost každého jednotlivce. „Myslím, že je vysvětlováno dostatečně, o jakou nemoc se jedná. A prakticky každý z nás už má ve svém okolí někoho, kdo na covid zemřel,“ argumentuje.

Čtěte také

Tak rychlý nárůst epidemie znamená, že jsme to celému světu zase „natřeli“, říká ironicky Konvalinka

„Zásadní pozitivní motivace je přece to, že každý chce být živ a zdráv,“ zdůrazňuje náměstkyně. „Je tu nemoc, která je u jednoho z padesáti smrtelná, jediná šance je prevence, není na ni žádný lék, pokud se nemoc rozjede. Nechte se očkovat, chráníte sebe i okolí,“ popisuje, jak si představuje pozitivní motivaci veřejnosti k očkování.

Jako když se zakazovalo kouření

V tom, že se občané České republiky naivně domnívali, že se jim další vlna šíření covidu-19 vyhne, nesouhlasí s Koziar Vašákovou šéf vědecké rady Centra pro modelování společenských a biologických procesů (BISOP) Martin Šmíd.

„V létě a na jaře se zaměstnavatelům nehodilo, aby se chodilo do karantény – byla tady negativní motivace se netestovat a nemoc šířit. V tomto ohledu je zejména pro mladší lidi bližší košile než kabát,“ hodnotí s tím, že pro mladého a méně ohroženého člověka je přednější udržet si příjem.

V létě a na jaře se zaměstnavatelům nehodilo, aby se chodilo do karantény – byla tady negativní motivace se netestovat a nemoc šířit.
Martin Šmíd

Bez jasných nařízení se v současné době nacházíme v situaci takzvané Nashovy rovnováhy, což je herní terminologií řečeno stav, kdy změna strategie jednoho subjektu pozitivně nezmění průběh vývoje.

Čtěte také

Covid je teď společenský a politický problém. Medicína už nabídla vše, co mohla, říká expert Hajdúch

Připomíná to zákaz kouření, kdy asi nikdo z mladých číšníků neměl chuť pracovat v zakouřeném prostředí, ale bez nařízení byla motivace pro hostinské zavést dobrovolně tento zákaz slabá, protože štamgasti na malé vesnici by šli radši kouřit někam do garáže, ilustruje odborník na modelování společenských a biologických procesů.

Pokud jde o stávající opatření, jsou podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly, dnes ředitele Nemocnice Agel Říčany, nedostatečná k tomu, aby zastavila průběh epidemie. „Jsou schopná ji maximálně zpomalit,“ říká a dodává, že v porovnání se situací v průběhu loňského podzimu jsou restrikce daleko slabší.

Řešení nevidí ani v diskutovaném zkrácení platnosti PCR testů na jeden den, které by mohlo motivovat k očkování. Tento krok totiž neřeší stav věcí akutně, ale výsledek přinese až s několikatýdenním odstupem. Situace, v níž se nacházíme, je přitom zpožděným obrazem toho, jak se nemoc šířila o několik dní dřív.

Ačkoliv se podle slov Martiny Koziar Vašákové ministerstvo zdravotnictví nechystá pokračovat v testování školáků, protože není efektivní, Prymula by ve školách testy ponechal. Zaměřil by se ovšem spíš na učitele než žáky.

Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Lukáše Matošky.