Kateřina Smejkalová: Spojené státy na cestě do středověku, Německo k sebeurčení žen

Ten s odvoláním na americkou ústavu garantoval právo na potrat v celé zemi a jednotlivé státy se tím musely řídit, ačkoli v těch nejkonzervativnějších reálně zákrok provádělo pouze minimum klinik a byly za to ze strany odpůrců potratů neustále napadány.

Čtěte také

Jan Fingerland: O amerických potratech neapokalypticky

Nyní každý stát může zavést ve věci potratů legislativu zcela podle svého, řada těch konzervativních ji dokonce již měla pro takový případ připravenou, a může ji tak začít uplatňovat v podstatě okamžitě. Jen obtížně se věří tomu, že v zemi, která sebe samu ráda vidí jako výspu svobody, demokracie a lidských práv, odteď nebude na mnoha místech možné podstoupit umělé ukončení těhotenství ani v případě znásilnění, incestu nebo ohrožení života matky.

Tváří v tvář tomuto vývoji za oceánem německým ženám jejich páteční etapové vítězství v boji za reprodukční práva pravděpodobně velmi zhořklo. U sousedů byl z rozhodnutí parlamentu v rámci plnění koaliční smlouvy mezi vládnoucími sociálními demokraty, Zelenými a liberály zrušen paragraf 219a trestního zákoníku zakazující „propagovat potraty“.

Ostražitost na místě

Ten byl pravidelně zneužíván proti lékařům a lékařkám, kteří kupříkladu na svých webových stránkách byť jen informovali o tom, že zákrok provádí a jak probíhá. Značně jim tak komplikoval práci a potřebným ženám přístup k důležitým informacím.

Čtěte také

Matěj Schneider: Americký Nejvyšší soud obnažil své konzervativní tesáky. Nejen ve věci potratů

O jeho zrušení se v Německu usilovalo dlouho, tváří odboje se stala lékařka Kristina Hänel, která podle dotčeného paragrafu byla odsouzena v roce 2017 a hodlala se dovolávat až k ústavnímu soudu. Teď již nemusí.

To zároveň ale neznamená, že by německé ženy měly vystaráno – u nás se to málo ví, ale potratová legislativa i praxe je u sousedů o dost restriktivnější než ta naše. Formálně jsou v Německu potraty nelegální, do 12. týdne těhotenství se však jejich provedení netrestá.

Ženy tam musí povinně absolvovat pohovor o svém rozhodnutí a mohou mít problém najít místo, kde zákrok podstoupit – mnoho klinik je v Německu zřizováno jednou z křesťanských církví a takové interrupce vůbec nenabízejí. Zarážející také je, že se zákrok vůbec nevyučuje na německých lékařských fakultách, a tak média čas od času píšou o různých studentských spolcích, které se to svými aktivitami snaží vykompenzovat.

Čtěte také

Jefim Fištejn: Hlavní lidské právo?

Je skoro absurdní muset i v roce 2022 opakovat, proč jsou nejen formální právo na potrat, ale i jednoduchý přístup k němu důležité a správné: Jde o fundamentální právo na sebeurčení ohledně vlastního těla i života, které by mělo být ve svobodných společnostech mimo debatu.

A o kterém víme, že si ho ženy tak jako tak vzít nedají, protože na něj rezignovat dost dobře nelze – zákaz umělého přerušení těhotenství potraty nevymýtí, jen z nich udělá daleko nebezpečnější záležitost, protože se budou provádět pokoutně. Případně s sebou ponese ve snaze podstoupit je v jiné zemi velmi vysoké náklady neúměrně zatěžující zejména chudší ženy.  

Politoložka Kateřina Smejkalová|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Oba zahraniční případy nám ukazují, nejen jak obtížné může být si právo na potrat včetně jeho reálné dostupnosti vybojovat, ale i že vybojováno nemusí být navždy. To, že naše situace je oproti tomu výjimečně dobrá, neznamená, že nás se celá věc nijak netýká. I v Česku koneckonců operují různé ultrakonzervativní spolky s napojením na politiku, kterým je naše liberální potratová situace trnem v oku. Ostražitost vůči tomu, aby vývoj v USA nevyužily ve svůj prospěch, je tak i u nás na místě.

Autorka je politoložka