Jefim Fištejn: Hlavní lidské právo?
Soudce Nejvyššího soudu Spojených států Samuel Alito nechal uniknout na veřejnost zprávu o tom, že minimální většina ústavního orgánu je nakloněna zrušení staré právní normy povolující potraty. Norma je známá jako rozsudek ve věci Roe vs. Wade a slouží jako precedens ve všech obdobných případech.
Je třeba tomu dobře rozumět: zrušení právní úpravy povolující potraty ještě neznamená automaticky zákaz potratů, k tomu je zapotřebí zvláštního zákona. Spíše se v případě schválení návrhu provedení potratů stane věcí jednotlivých států federace.
Čtěte také
Americká domácí politika je beztak ve stavu permanentního varu, veřejnost je rozdělena na dva nesmiřitelné tábory. Mezivolby do Kongresu, které na podzim rozhodnou o další akceschopnosti vlády Joea Bidena, se nezadržitelně blíží a každá událost je posuzována podle toho, jak může, či nemůže ovlivnit výsledek voleb.
Únik výbušné informace z nejvyššího soudu je soupeřícími stranami proto vnímán ze svého zorného úhlu. Republikáni tvrdě odsuzují fakt úniku ještě neschváleného zákona, demokraté jsou pobouřeni samotným záměrem zrušit povolení potratů, v němž spatřují jádro lidských práv.
Pobouření je tak trochu účelové: progresisté doufají, že galvanizace příznivců a jejich zvýšená volební účast jim pomohou na podzim k lepšímu výsledku.
Účet bez hostinského
Demokratičtí stratégové vychází z představy, že všelidový hněv převáží hlubokou frustraci, kterou naprostá většina Američanů pociťuje z reálných výsledků Bidenova vládnutí. Mnozí komentátoři ovšem mají za to, že tento kalkul stojí na vodě a vůbec nemusí vyjít. Zatím jsme nebyli svědky žádných opravdu masových protestů a hloučky demonstrantů přicházejících k budově nejvyššího soudu svým počtem patřily k těm méně početným protestům.
Čtěte také
Vztah Američanů k problematice potratů není zdaleka tak jednoznačný, jak se domnívá vedení Demokratické strany. Poslední průzkumy veřejného mínění naznačují, že zatímco těsně nadpoloviční většina dotázaných chce, aby umělé přerušení těhotenství zůstalo legální možností, stejně těsná menšina chce potraty zcela zakázat, nebo povolit jen ve zvláštních případech. Každopádně tři čtvrtiny Američanů odmítají souhlasit s tím, že potrat má být výlučně právem ženy. Většina souhlasí s tím, že umělé přerušení těhotenství má být omezeno 15. týdnem vývoje plodu.
Pro srovnání: český zákon umožňuje potrat jen do 12. týdne těhotenství a nikdo proti tomu neprotestuje. Naprosto zanedbatelná menšina Američanů souhlasí s představou některých pokrokářů, že usmrcení plodu by mělo být povoleno kdykoli až do porodu dítěte, případně i těsně po něm.
Co se týče skutečnosti, že ve složení Nejvyššího soudu nyní existuje nepatrná konzervativní většina, komentátoři připomínají, že v roce 2016 se Donald Trump stal prezidentem právě díky slibu zvrátit liberální většinu pomocí nových nominací. Může se stát, že naděje demokratů na výbuch lidového hněvu kvůli potratům je klasickým účtem bez hostinského.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
