Kateřina Konečná: Jednotky NATO v Egejském moři ano, ve východní Evropě ne

10. únor 2016

Lodě Severoatlantické aliance v Egejském moři mezi Řeckem a Tureckem? NATO se zatím odmítalo zapojovat do řešení uprchlické krize s odůvodněním, že k tomu nemá mandát. Po tlaku dvou významných členů Turecka a Německa prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, že NATO se bude touto možností vážně zabývat.

Přítomnost NATO v Egejském moři by přivítala i europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Aliance si podle ní pořád ještě neuvědomila, v jakém „obrovském průšvihu“ jsou její členské státy v souvislosti s migrační krizí.

„Místo toho NATO řeší posilování své účasti na východě – v Polsku a pobaltských zemích, kde ve skutečnosti nehrozí žádné nebezpečí. Aliance řeší spíše politické problémy než reálné hrozby pro Evropu,“ tvrdí Konečná.

Také europoslanec Stanislav Polčák (STAN) je přesvědčen, že NATO může sehrát v Egejském moři zásadní úlohu v uklidnění situace.


Konečná: Turecko se nehodlá nijak podílet na tom, aby migrační krizi řešilo a mírnilo. Měly by na něj apelovat USA jakožto rozhodující síla a hlas NATO.

„Zapojení aliančních vojsk do řešení migrační krize by nemělo být standardní, ale teď jsme ve výjimečné situaci. Mezi dvěma členskými zeměmi - Řeckem a Tureckem vzniká kvůli migrantům vážné napětí, a proto je důležité, aby tam NATO bylo,“ je přesvědčen Polčák.

Alianční vojska by podle europoslance měla zajistit ostrahu řecko-turecké hranice před pašeráky, čímž se nepochybně sníží napětí mezi oběma zeměmi.

„Mezi Řeckem a Tureckem nejsou v určitých částech vůbec mezinárodní vody, jsou tam pouze svrchované vody Řecka a Turecka, což způsobuje napětí ve chvíli, kdy Řekové vracejí Turkům uprchlíky.“

Podle Konečné je 150 km turecké námořní hranice s Řeckem zcela mimo kontrolu. „Neovládá ji prezident Erdogan, nýbrž pašeráci. A pokud si s tím Turecko neví rady, je potřeba mu pomoci.“

autoři: tpa , Ondřej Nováček
Spustit audio