Karel Kachyňa točil od 50. do 90. let. Jak to bylo možné?
Respektovaný český filmový režisér Karel Kachyňa začal natáčet v 50. letech a jeho uměleckým vrcholem byly na konci 60. let filmy Ucho, Kočár do Vídně nebo Noc nevěsty. Jak je možné, že tento signatář dokumentu Dva tisíce slov mohl točit i v 70. a 80. letech? Otázka pro Martinu Sedlákovou a pořad Portréty.
Kachyňa nejprve točil dokumenty, později se začal věnovat hrané režii. Jeho prvním hraným filmem byl v roce 1961 snímek Dnes večer všechno skončí, který natočil s režisérem Vojtěchem Jasným. Ve druhé polovině 60. let se připojil k české „nové vlně“. Jeho nejlepší snímky z tohoto období cenzura později zakázala.
Čtěte také
Nejvíce ceněná éra jeho tvorby je spojená se jménem spisovatele a scenáristy Jana Procházky, s nímž spolupracoval například na komorním dramatu Kočár do Vídně (1966) či slavné politické tragikomedii Ucho (1970).
„Často se dočtu, že filmy, které jsem natočil v 60. letech, patří k mým nejlepším. Osobně si myslím, že žádný z těch filmů není dokonalý. Ale díky tomu, že jsem měl výtečného scenáristu, se podařilo projevit na tehdejší dobu nezvyklou míru pravdivosti,“ hodnotil své úspěšné tvůrčí období.
Prezident České filmové a televizní akademie
Patřil k těm nemnoha režisérům, jejichž snímky z konce 60. let sice skončily po roce 1969 v trezoru, ale mohl točit dál. Podle publicistky Martiny Sedlákové byl Kachyňa vnímán jako respektovaný profesionál, kterých bylo na začátku 70. let v československém filmu málo. I tak musel přistoupit na některé bolestivé kompromisy, jako bylo například ukončení spolupráce s Janem Procházkou.
Čtěte také
Mezi jeho nejznámější filmy patří dále Lásky mezi kapkami deště (1979), Pozor, vizita! (1981), Sestřičky (1983), Smrt krásných srnců (1986) či Fany (1995). Jeho posledním snímkem promítaným v kinech byla Hanele (1999). Velké oblibě se těšily jeho seriály Vlak dětství a naděje (1989) a Prima sezona (1994).
Karel Kachyňa se narodil 1. května 1924 ve Vyškově u Brna. V roce 1951 ukončil studium kamery na Filmové fakultě Akademie múzických umění. V letech 1950 až 1958 byl režisérem Československého armádního filmu, poté až do roku 1991 režisérem Filmového studia Barrandov.
Od roku 1990 působil na FAMU jako profesor. Byl prezidentem České filmové a televizní akademie. V anketě Český lev 1995 získal cenu za přínos českému filmu. V roce 1999 na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech převzal zvláštní cenu za dlouholetý přínos světové kinematografii. Řadu dalších cen získal na domácích i zahraničních festivalech.
Související
-
Elo Havetta. Talentovaný filmař, kterého zabila normalizace
V pondělí 3. února 1975 si Husák prohlédl nový obchodní dům Kotva v Praze a noviny psaly o Slovenském festivalu politické písně. Toho dne také zemřel režisér Elo Havetta.
-
Famákovy dějiny. Jak život režiséra Vlastimila Venclíka ovlivnily „velké“ dějiny 20. století
Dokument Famákovy dějiny nabízí generační uchopení historie a problematiky mocenské perzekuce prostřednictvím reflexe osudů filmového režiséra Vlastimila Venclíka.
-
Spící město s nádherou zdí a parků. Slavný režisér Karel Kachyňa strávil v Kroměříži kus mládí
Do Kroměříže se Karel Kachyňa přestěhoval se svým otcem. Ten se stal okresním hejtmanem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.