Karel Hvížďala: Zdeněk Urbánek, asi jediný Havlův přítel
Karel Hvížďala: Zdeněk Urbánek, asi jediný Havlův přítel
„Milá Olgo, … Pozdravuj všechny blízké, mezi nimiž bych chtěl dnes speciální pozdrav poslat Zdeňkovi. Myslím, že jeho jméno by patřilo do každého dopisu, zabývajícího se lidskou identitou: je to jeden z nenápadných sloupů, na nichž všechno stojí – kdyby nebyli pořád ještě kolem nás lidé tak setrvalí, věrní a poctiví, zdálo by se mi tak trochu zbytečné se na tomhle světě vůbec ještě s něčím pachtit.“ To je úryvek z knihy Václava Havla Dopisy Olze.
A to mohu potvrdit, protože kromě Havlovy ženy Olgy byl právě Zdeněk Urbánek prvním a jediným čtenářem naší knihy Dálkový výslech na jaře roku 1986.
Čtěte také
Ač byl Zdeněk Urbánek nejen redaktor, dramaturg, krátce i rektor AMU, spisovatel, překladatel, sběratel umění, ale i milovník života a krásných žen, do české historie se vepsal hlavně jako jeden z mužů, kteří se nejen podíleli na vzniku Chaarty 77, ale i na dramatickém konci její distribuce, i když se nikdy veřejně nepředváděl: Charta se sice kompletovala u něj v bytě, ale samotné akce se neúčastnil.
Václav Havel to popsal takhle: „Ve čtvrtek 6. ledna ráno ke mně přijeli Ludvík Vaculík a Pavel Landovský, kterého jsem požádal o řidičské služby, protože jsem měl nepojízdné auto. Odjeli jsme k příteli Zdeňku Urbánkovi, tam jsme všechno připravili k odevzdání úřadům a odeslání signatářům…“
„To nám ten boj za lidská práva hezky začíná“
Dramatičtěji mně tuto situaci popsal později Pavel Landovský v knize Soukromá vzpoura: Ve Střešovický ulici já, Vaculík, Václav Havel, Zdeněk Urbánek a jeho mladičká buchta jsme nalepovali na 240 obálek známky, protože každej ze signatářů měl dostat jeden exemplář. Ale už když jsem přijel k Urbánkovi, tak na rohu telefonoval v budce chlap, zády ke mně a kousek dál od něj byla zaparkovaná alfa romeo, kterou jsem dobře znal a věděl jsem, že parkuje v garáži StB na Smíchově a vedle stála volha…. Vlezu do bytu, melduju to a Vaculík zahuhlal: “Ty taky v každým autě vidíš hned fízla. Nemaluj čerta na zeď.“
Čtěte také
Nalepíme známky, vylezeme na ulici, Urbánek nás šel vyprovodit a …ta auta se za náma rozjela… Protože jsem měl saaba nadupanýho, tak jsem to osolil a na chvilku jim ujel… U schránky jsem zastavil a Vašek Havel cpal do schránky dopisy s Chartou, podařilo se mu asi čtyřicet dopisů odeslat. Vlítnul zase zpátky do auta, já vjel na Leninku a pět dalších aut za mnou… Když nás zablokovali, Vašek Havel pronesl památnou větu: „To nám ten boj za lidský práva hezky začíná!“
Václav Havel se se Zdeňkem Urbánkem, jak mi sdělil v Dálkovém výslechu, seznámil někdy na začátku padesátých let v kavárně Slavia u tzv. Kolářova stolu, kde se Jiří Kolář scházel s malířem Kamilem Lhotákem, se Zdeňkem Urbánkem, s kterým začal pracovat na prvních kolážích, básníkem Joskou Hiršalem, fotografem Jiřím Fukou a dalšími umělci.
Z jeho původní prózy připomeňme alespoň Jitřenku smutku, Cestou za Quijotem a sérii Stvořitelé světa. Z překladů hlavně Joyce, Shakespeara a Fitzgeralda. Zemřel před patnácti lety, 12. června 2008.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
