Karel Hvížďala: Psycholog, historik a publicista Petr Příhoda
„Na podzim roku 1976 jsme se s přáteli, psychologem Petrem Příhodou a historikem Milanem Otáhalem rozhodli, že začneme pracovat na souhrnném textu o problematických místech v moderních českých dějinách,“ řekl mi Petr Pithart před deseti lety. Knihu Češi v dějinách nové doby podepsali autoři pseudonymem Podiven. Jméno si vypůjčili ze svatováclavských legend: tak se totiž jmenoval sluha a nejbližší spolupracovník svatého Václava.
Na knize pracovali třináct let každou středu večer v Pařížské ulici u Petra Příhody, který rukopis konspirativně ukrýval u kamaráda. S prací skončili v roce 1989, kdy se zrovna dostali do roku 1938. Kniha vyšla v samizdatu a pak ještě: v exilových Rozmluvách, v nakladatelství Machart, v Akademii a v němčině s předmluvou Erharda Buseka.
Čtěte také
Milan Otáhal byl z autorů jediný historik, vyhodili ho po roce 1968 z Historického ústavu ČSAV. Petr Pithart a Petr Příhoda byli vášnivými, ale důkladnými čtenáři historických knih, a proto se v roce 1976 na tomto projektu domluvili: moc dobře věděli, že naše historie je plná uměle vyfabulovaných či ideologicky zkreslených mýtů, které je třeba napravit, abychom sami sebe viděli nezkresleně.
Navíc Příhodův otec byl voják, důstojník letectva, pokusil se emigrovat do Anglie, ale byl chycen a zemřel v koncentračním táboře ve Waldheimu. Po válce se matka opět provdala, zase si vzala důstojníka, ale komunistu, který byl vojenským atašé ve Varšavě, kde Petr Příhoda navštěvoval sovětskou základní školu.
Podobný problém
Díky tomuto složitému původu ho po celou dobu, kdy studoval psychologii, trápila otázka, kam vlastně patří. A to byl asi hlavní důvod, který ho přivedl k hlubokému zájmu o historii a učinil z něj silně věřícího katolíka. Petr Pithart, syn komunisty a diplomata, řešil podobný problém. Petr Příhoda byl ve skutečnosti psychiatr a psychoanalytik.
Absolvoval mnoholetý zasvěcovací kurz v době, kdy psychoanalýza byla pro fungující lékaře zakázána. Pracoval jako psycholog na Praze 4, pomáhal a radil disidentům, mimo jiné i Václavu Havlovi. Po roce 1989 si ho vzal Petr Pithart jako poradce na vládu a posléze tam pracoval jako tiskový mluvčí.
Na medicíně učil lékařskou etiku, jako publicista psal do Lidových novin a byl komentátorem Českého rozhlasu, šéfredaktorem Perspektiv, měsíční přílohy Katolických novin. Věnoval se skoro celoživotně česko-německým vztahům a organizoval už od března 1990 pravidelná setkání českých a sudetoněmeckých katolických intelektuálů.
Petr Příhoda zemřel 14. září 2014 ve věku 75 let.
Autor je publicista
Související
-
Do Československa se pašovala díla zakázaných autorů. Estébáci se tak snažili infiltrovat, říká badatel
Krátké období, kdy neexistovala cenzura a knihy a časopisy svobodně vycházely, bylo v období pražského jara. Po okupaci Československa v srpnu 1968 se situace zásadně změnila.
-
Takový punc jinakosti. Příběh signatářky Charty 77, novinářky, filozofky a političky Dani Horákové
V roce 1971 začala Daňa Horáková ve svém bytě v Pařížské ulici pořádat debatní salony na různá akademická témata, šlo o jeden z prvních pookupačních bytových seminářů.
-
Marx, Stalin, Trockij. Politolog vysvětluje vztek komunistů i jejich touhu po revoluci
Máte rádi Sovětský svaz? Odpověď ano: dva body. Odpověď ne: dva roky. Vousatý rudý humor, ale kde se komunismus vlastně vzal?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
