Karel Hvížďala: Proč věříme lžím a ruské propagandě
„Říkáme, že skutečná krása je nadčasová a nemá vlast. Ano, ale krása citu a myšlenky, nikoliv krása stylu. Styl není kosmopolitní jako myšlenka: má svou rodnou zem, své nebe a slunce.“ Napsal před pár stoletími klasik, a proto i stylem interpretace je možné nechat myšlenku inkarnovat v opak.
V roce 1989 jsme se připojili k civilizaci, kde vládl řád, tedy ústava a zákony, zatímco u nás se jen v minulém století devětkrát změnil název republiky, několikrát byla přepsána ústava a zákony.
V hlavách lidí se zabydlela nedůvěra ke státním institucím. Jen proto mohl Jára da Cimrman v anketě České televize Největší Čech zvítězit, i když nakonec byl ze soutěže vyloučen. A právě neexistence kultivovaného stylu, v němž je vždy ukryta morálka, a institucionální nihilismus vytvořil prostor pro lži a cizí propagandu.
Nejasné hranice
Sami jsme pak tomu pomohli po roce 1989 tím, že jsme oslavovali to, co jsme měli odsoudit: Sametovou revoluci. Viníci minulých deformací nebyli potrestáni a začali ústavu, zákony obcházet tak, jak byli zvyklí v minulém režimu.
A činil tak nejen minulý prezident, ale i minulý premiér, který dokonce prohlásil, že neví, co je to právní stát, tím nám sdělil, že zákony ho nezajímají. Navíc státní zastupitelství není dodnes odděleno od státní správy a ani tu nebyla ustavena tzv. Soudcovská rada, která by měla pravomoci určovat vztah justičních orgánů ke státní moci.
Čtěte také
A podobně i veřejnoprávní média se nepodařilo osvobodit od vlivu parlamentu. A není se čemu divit, u nás byla cenzura zrušena o 300 let později než ve Velké Británii, kde se tak stalo již v roce 1695. U nás byla zrušena poprvé v roce 1989. A pakliže je justice pomalá, a ještě ne zcela obsazená emancipovanými jedinci, přispívá k matení lidí.
Tento neutěšený stav akceleroval rozvoj sociálních sítí a algoritmů, které jsou bez kontroly, a doposud je tam možné skoro úplně beztrestně šířit jakékoliv bludy.
Vnitřní vůle musí ustát vnější síly
To samozřejmě využívají populisté, kteří, jak vidíme při schvalování státního rozpočtu, jenž musí výdaje kvůli zadlužení škrtit, se zaměřují hlavně na důchodce – těch stále přibývá a již nehledí do budoucnosti –, a i na méně vzdělané lidi. Štěstí je, že tyto cílové skupiny, které delegují odpovědnost za sebe a za stát na vládu, jsou početně omezené, a tím limitují preference stran, které je oslovují.
Čtěte také
Podobně i vliv ruské propagandy má staré kořeny v panslavismu, který dle amerického profesora historie Paula Roberta Magocsiho vznikl na Slovensku. Zdá se ale, že se plete – za původce je většinou uváděn Juraj Križanič, katolický misionář ze 17. století, který byl Chorvat. Pravdu ale má, že na Slovensku podporují Rusko i dnes víc než v Česku.
A navíc připomíná českou tradici dosáhnout míru za jakoukoliv cenu: nebránili jsme se Hitlerovi ani Stalinovi, i proto někteří lidé u nás na ruskou propagandu slyší. Připomínám zase klasika: každá republika zajde, je-li vnitřní vůle slabší než vnější síly.
Autor je publicista
Související
-
Sametová revoluce musí proběhnout v našem svědomí, říká kněz a vypráví příběh o moravské babičce
V revoluční době roku 1989 přišla na otrokovickou faru za panem farářem Vojtěchem Šímou babička, že chce ke zpovědi: „Pane faráři, já jsem se moc provinila!“
-
Karel Hvížďala: Boj Ukrajiny s korupcí
V roce 2021 slavila Ukrajina 30. výročí vyhlášení nezávislosti. Financial Times si při této příležitosti položil otázku: Je vůbec co slavit?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka