Karel Hvížďala: Proč má ANO vysoké preference
Protože po zvládnutí pandemické krize skoro všem premiérům a vládnoucím stranám preference stouply. Dokonce i německé kancléřce Angele Merkelové, která byla kandidátkou na brzký odchod.
Na tom není nic neobvyklého, problém by mohl teprve nastat, kdybychom v blízké budoucnosti přestali vnímat rozdíl mezi politikou a vědou a podlehli iluzi, jak na to teď upozorňují sociologové a filozofové jako třeba Thea Dorn, že vláda, která se úspěšně vyrovnala s koronakrizí, je dobrá technokratická vláda a její moc by měla být ještě větší.
Čtěte také
Klam je v tom, že zatímco věda všechny výsledky relativizuje, politika je dogmatizuje. Tyto tendence naplnil vrchovatě v Maďarsku Viktor Orbán a i u nás se o to pokusila vláda: chtěla zvýšit pravomoci premiéra. Naštěstí jí v tom opozice zabránila.
Přijmout tezi, že technokratická vláda zná jediný způsob, jak se vyrovnat s každou krizí, by znamenal návrat do doby, kdy nad mocí profánní, vládou, stála moc sakrální, církev. Ale jak nás historie poučila, pluralitní demokracie mohla vzniknout až tehdy, když došlo k odluce státu od církve.
Strachem zašedlé geny
Čtěte také
Zmíněná filozofka říká: Jeden z tragických činů, který člověk může podniknout, je vražda ze strachu ze smrti. A podobně jeden z tragických činů, který hrozí demokracii, by mohla představovat skutečnost, že bychom se dobrovolně podřídili vládě, která tvrdí: jdeme jedinou správnou cestou, protože se jako za krize řídíme vědou.
Této zkratce zatím podle posledního průzkumu společnosti Kantar CZ u nás uvěřili, nejspíš sice jen podvědomě, hlavně méně vzdělaní, ženy a senioři, a proto podpořili ANO. Na tom ale není rovněž nic překvapivého, horší je, že po velké vlně vzrůstu zájmu o zpravodajství v době krize nastalo období velkého poklesu zájmu nejen o zpravodajství, které sleduje pravidelně jen 20 procent občanů a nepravidelně stejný počet.
Po uvolnění karanténních příkazů čím dál tím větší množství lidí se otočilo zády i k politice a chtějí si zase hlavně užívat života. To je další past, která se před námi otevřela, protože zvětšuje prostor pro manipulaci.
Čtěte také
A protože se tak děje v době, kdy s velkou pravděpodobností dojde poprvé v lidské historii k souběhu tří globálních krizí: po první vlně koronakrize přijde skoro jistě nejméně jedna vlna nákazy, která proběhne ve stejné době, kdy bude vrcholit ekonomická krize a kdy se přelévají ze Spojených států do dalších světadílů rasové a sociální nepokoje, pnutí ve společnosti bude nutně narůstat.
A právě tento souběh tří velkých nebezpečí otevírá velký prostor pro snadnou manipulaci, a to zvlášť v mladých demokraciích, kde strachem zašedlé geny staré jako polovina historického času lehce podléhají mámení.
Tuto analýzu si jistě udělal i marketing, kterým se řídí ANO, a proto, když nebudeme dostatečně ostražití, mohly by jim preference ještě růst a tendence k větší koncentraci moci by se zvýšila. To je zřejmě i důvod, proč majitel tohoto hnutí právě teď opatrně vypustil zprávu o možných předčasných volbách. Až nás zasáhne ekonomická krize, preference budou klesat, protože se nejvíc dotkne právě jeho voličů.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.