Karel Hvížďala: Pavel Tigrid, výjimečný exulant
Výjimečný byl novinář Pavel Tigrid, zakladatel nejprestižnějšího exilového periodika Svědectví, tím, jak se lišil od většiny poúnorové emigrace. Ta jen krasosmutnila: první republika se v nich proměnila v krásný sen a naopak komunistické Československo v nepředstavitelnou hrůzu, kde žijí jen zmrzačení lidé.
Pavel Tigrid na tuto hru nikdy nepřistoupil, od všeho si udržoval střízlivý odstup a jako první se v exilu dokázal spojit s reformními komunisty a později i s undergroundem.
Čtěte také
Při pohledu na exulantské milieu mi teprve došlo, proč jsme v roce 1948 museli prohrát: Tigridů, kteří byli schopní akce, tu žilo málo, ostatní raději naříkali. Pavel Tigrid se naopak rád smál.
Pro mou generaci byl nezapomenutelnou postavou, protože i komunisté ho neustále připomínali. Poprvé jsem se s jeho jménem sice setkal na počátku 50. let, kdy jsem ho zaslechl ve vysílání Rádia Svobodná Evropa, u kterého se každý večer scházela celá rodina jako za války u vysílání BBC.
Vzpoura jako základní znak žurnalistiky
Ale brzy poté se o něm už psalo i v českém tisku, kde byl často připomínán jako škůdce lidovědemokratického zřízení, tenkrát se ještě o socialismu nehovořilo, společně s mandelinkou bramborovou a americkými imperialisty, kteří ohrožovali světový mír a zářné zítřky: na Sibiři pod sněhem se mělo pěstovat obilí, na jehož jednom stonku budou tři klasy a krávy budou mít tři vemena a na to všechno bude svítit žárovka vynálezce Jabločkova.
Čtěte také
Pavel Tigrid se ve skutečnosti jmenoval Pavel Schönfeld a pocházel ze Semil v severních Čechách. Jeho rod byl spřízněn se spisovateli Antalem Staškem a Ivanem Olbrachtem. Literární sklony měl evidentně v genech. Už při studiu na právnické fakultě v roce 1936 začal pracovat ve Studentském časopise. V roce 1939, tedy hned na počátku protektorátu, uprchl do Londýna, kde pracoval v BBC.
Do Prahy se vrátil hned v červnu roku 1945 a založil Obzory a později časopis Vývoj. Těsně před převratem v roce 1948 se nevrátil z reportážní cesty ze Západního Německa a podílel se na založení rozhlasové stanice Svobodná Evropa.
Ale i tam dlouho nevydržel, všem ideologiím se vyhýbal, a v roce 1953 se odstěhoval do Spojených států, kde pracoval jako číšník. V roce 1956 tam založil Svědectví, s kterým se vrátil do Evropy, do Paříže, stejně jako po roce 1989 se vrátil zase do Prahy.
Připomínám ho dnes proto, že se narodil před 105 lety 27. října 1917 a 28. října 1956 vyšlo první číslo jeho Svědectví. Ale především taky proto, že svými postoji předváděl, že pouze vzpoura je základním znakem řádné žurnalistiky.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
