Karel Hvížďala: Jiří Stránský a přepálené spoje
Termín přepálené spoje používal spisovatel Jiří Stránský v souvislosti s našimi poškozenými dušemi po dvou totalitách.
Po černé a rudé, v nichž jsme žili za druhé republiky, za protektorátu i za tzv. komunistického či socialistického zřízení, v letech 1938 až do roku 1989, tedy 51 let.
Karel Hvížďala: Vypravěč a doktor vězeňských věd Jiří Stránský
![Jiří Stránský. Zdivočelá země není fikce, ale příběh Stránského Jiří Stránský. Zdivočelá země není fikce, ale příběh Stránského](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/images/03006680.jpeg)
„Člověče, musím se ti přiznat, že nakonec jsem měl v životě štěstí.
Pondělní pohřeb této výjimečné osobnosti, která byla nejen skvělým vypravěčem prožitého bezpráví, ale i veselým poslem slušnosti, tolerance a férového a rovného chování za všech okolností: tedy i v zcela nenormálních dobách, byl právě připomenutím těchto jeho vlastností. A to v pravou chvíli, protože řada lidí má obavy o stav naší křehké demokracie, jak dokazují časté demonstrace proti vládě.
Zmiňuji toto všechno především proto, že pondělní rozloučení s takovýmto člověkem, jehož vlastnosti by měly být vzorem chování pro ostatní, se zúčastnil pouze poslanec Karel Schwarzenberg, který taky tyto jeho vlastnosti při projevu v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí důrazně připomenul.
Jenže v chrámu i později ve strašnickém krematoriu nebyl kromě Schwarzenberga jediný další politik. Něco takového je ve staré Evropě nemyslitelné, a kdyby se to stalo, byl by z toho nejspíš skandál.
Jarmarečný vztah ke kultuře
Daniel Raus: O zázracích Jiřího Stránského
![Jiří Stránský Jiří Stránský](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/images/266d7221c727d4a0fccefb6aec2e8c92.jpeg)
„Já sem takovej fosil,“ říkal často spisovatel Jiří Stránský, když se objevil u mě v kanceláři.
Bývalý český velvyslanec ve Francii Petr Janyška mě nedávno upozornil na obraz Francoise-Guillaume Ménageota: Smrt Leonarda da Vinciho, na němž da Vinci umírá v králově náručí, či přesněji je podpírán paží francouzského krále Františka I.
A byl to právě tento král, který oslněn půvaby italské renesance pozval stárnoucího génia na Château d'Amboise na Loiru. Chtěl, aby tam pokračoval ve svých malířských a všemožných vědeckých bádáních. Vyžadoval od něj za to, aby mu kreslil plány pro jeho stavby a pořádal ohňostroje. Jinými slovy, chtěl, aby dodal královu dvoru lesk a přesah pro cizinu i pro budoucí generace, což výboje, peníze ani válečná kořist nezajistí. To dokáže jen génius kultury.
Proto je tento král, který vládl v 16. století a měl přídomek rytířský, považován i za otce a obnovitele literatury. Zmíněný obraz zná ve Francii každé dítě z učebnic, stal se součástí kolektivního podvědomí Francie a spoluvytvářel hierarchii evropských hodnot.
Jiří Stránský očima Renaty Kalenské: Nikdy ho nezlomili, tu radost jim neudělal
![stransky_190610-100532_pak.jpg stransky_190610-100532_pak.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/uploader/stransky_190610-100532_pak.jpg)
Skaut, spisovatel, vypravěč a hlavně nezdolný optimista – (nejen) to byl Jiří Stránský, se kterým se dnes (10. června) lidé loučí naposled.
Obraz sice nezachycuje skutečnost, král v okamžiku úmrtí nebyl na svém zámku, ale zrodil tak mýtus. Pomazaný monarcha, představitel státu, přispěchal k loži umírajícího intelektuála, aby ho doprovázel, aby před všemi ostatnímu ukázal, že existuje něco, co i jeho jako krále přesahuje a přetrvává, a to je kultura.
Naši současní nepomazaní vašnostové sídlící na Hradě či ve Sněmovně uměním intelektuálů opovrhují, vymazávají je ze svého rozhledu, jen se zálibně dívají na sebe do zrcadla, které zkrášluje jejich lži a přetvářky, dojímají se svým uspokojením.
A právě tento jiný, jarmarečný vztah ke kultuře většiny našich mocných je to, co nás nejhlouběji odděluje od staré Evropy a co nás činí duchovně nekonvertibilními se západními sousedy. Pokud jim to nedojde, budou vždy jen kňourat někde na periferii a nebude je nikdo brát vážně.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka