Karel Hvížďala: EU liknavě přihlíží likvidaci nezávislých médií

To je otázka, kterou slýchám často nejen u nás, ale i v Německu či Švýcarsku.

Než se pokusím o odpověď, podívejme se podrobněji na současný stav mediálních krajin v těchto zemích. V Maďarsku o 80 procentech politického a společenského zpravodajství (a jejich financování) rozhoduje vládní strana Fidesz. Po červencovém ovládnutí nejčtenějšího zpravodajského webu Index to bude ještě víc.

Čtěte také

Má ještě Polsko nezávislá média? Se zpravodajem ČRo o tom, co prozrazuje kauza protivládní písničky

V Polsku, okamžitě po vítězství Andrzeje Dudy v červencových prezidentských volbách, prohlásil předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczynski, že vytvoří pravidla, která by v zemi omezila působnost médií v cizím vlastnictví.

Jeho strana už zcela ovládá veřejnoprávní rozhlas a televizi, většinu dalších médií a jejich webů, ale zmíněným zákonem, který by donutil cizí majitele prodat média polským podnikatelům, by si vládnoucí strana podmanila i nezávislou televizi TVN. A ta patří do americké sítě Discovery nebo regionálních listů, které mají německé vlastníky.

Nehorázné vměšování?

A podobně by zřejmě byla postižena i akciová společnost Agora, která vydává druhý nejčtenější liberální deník Gazeta Wybocza (pod vedením Adama Michnika).

Na tento list PiS zaútočila na počátku roku, kdy Agora koupila podíl ve společnosti Eurozet, která provozuje nejposlouchanější polskou rozhlasovou stanici Radio Zet (největší podíl drží zahraniční SFS Ventures).

Čtěte také

Karel Hvížďala: Proč máme veřejnoprávní média

Maďaři ani Poláci s výtkami EU nesouhlasí. Argumentují tím, že vyhráli volby, mají většinu v parlamentu. EU naopak napadají, že se svými výstupy snaží okleštit vůli lidu.

Ve skutečnosti ale jde o druh populismu, který představuje jiné pojetí demokracie. Demokracie, která vznikla v západním kontextu během dvou století, a která je postavena na myšlence dělby a kontroly moci. Představuje ji heslo: Check and Balances.

Tyto argumenty ve střední Evropě nechtějí politici slyšet a navíc má hlavně Maďarsko jistou podporu i uvnitř EU, a sice u rakouské strany ÖVP a bavorské CSU, na to se zapomíná.

Když totiž Rakousko mělo problém s výhrou krajně pravicového Jörga Haidera na konci roku 1999, a Wolfgang Schüssel s ním uzavřel koalici, 14 států Evropské unie proti tomu protestovalo.

Jediný, kdo se Schüssela zastal a vehementně ho podpořil, byl Viktor Orbán. Ten tehdy vykřikoval, že jde o nehorázné vměšování. Zřejmě už tehdy věděl, že jednou může být vystaven stejné kritice. A podobně tehdy Edmund Stoiber, jako předseda CSU, jel na kongres Orbánova Fideszu do Budapešti.

Karel Hvížďala|foto:Adam Kebrt,Český rozhlas

Jak je tedy vidět, ani uvnitř staré EU neexistuje jednotný postoj. A pokud se nepodaří zvládnout pandemii a začínající hospodářskou krizi, bude řešení nedemokratických kroků ve střední Evropě odloženo.

Autor je publicista