Karel Hvížďala: Co představuje konec Lidových novin
Co představuje konec Lidových novin, tak na to si musíme odpovědět sami. Ale konec vydávání Lidových novin, 131 let po jejich založení – s ale 36letou přestávkou, mě nepřekvapil. Prodávaly v poslední době jen 17,5 tisíc výtisků, ve skutečnosti to je ale 13 tisíc, když odečteme elektronické předplatné.
Denně je – dle údajů Media projektu České unie vydavatelů z roku 2023 – četlo 134 tisíc čtenářů. Hůř na tom byly jen Hospodářské noviny. Druhým nejčtenějším titulem byla MF Dnes (381 tisíc čtenářů).
Čtěte také
Společnost Mafra, která vlastní Lidové noviny spolu s MF Dnes a dalšími, koupil na počátku roku od svěřenského fondu Andreje Babiše spolu s chemičkou Synthesia podnikatel Karel Pražák a jeho skupina Kaprain. Podle poslední výroční zprávy za rok 2022 zaznamenala Mafra ztrátu 85 milionů korun, o rok dříve 113 milionů, při tržbách asi 2,7 miliardy.
Společnost Mafra, která vlastní Lidové noviny spolu s MF Dnes a dalšími, koupil na počátku roku od svěřenského fondu Andreje Babiše spolu s chemičkou Synthesia podnikatel Karel Pražák a jeho skupina Kaprain.
Čtěte také
Podle poslední výroční zprávy za rok 2022 zaznamenala Mafra ztrátu 85 milionů korun, o rok dříve 113 milionů, při tržbách asi 2,7 miliardy.
Proto se Pražák rozhodl před předpokládaným prodejem – sám měl zájem jen o chemičku – zastavit koncem srpna vydávání Lidových novin, a tím ztrátu snížit.
Lukrativní je zpravodajský web lidovky.cz, který si každý měsíc otevře asi 1,3 milionu lidí. Ten, stejně jako sobotní příloha Orientace má být zachován, stane se přílohou MF Dnes. O práci přijde asi 40 lidí.
V minulosti měly vysokou prestiž
Připomeňme, že Lidové noviny založil v roce 1893 v Brně Adolf Stránský a byly spojené s Moravskou lidovou stranou. V roce 1919 za šéfredaktora Arnošta Heinricha se od politického vlivu strany i majitele odpoutaly a přestěhovaly do Prahy.
Čtěte také
Mezi jejich autory byli Čapkové, Peroutka, Bass, Poláček a Těsnohlídek. Jejich náklad byl sice malý – prodávaly jen několik desítek tisíc výtisků –, ale jejich prestiž vysoká. Po válce byly přejmenovány na Svobodné noviny a v roce 1952 zastaveny. Obnoveny jako samizdat byly v roce 1987, poslední číslo mělo náklad sto tisíc.
Jako řádné noviny začaly vycházet po listopadu 1989. A jako nezávislé a intelektuální skončily poté, co je koupil v roce 2013 Andrej Babiš. Náklady obou titulů spadly dolů nejen kvůli tomu, že z nich odešla řada novinářů, ale i proto, že Babiš z nich za pomoci Františka Nachtigala, který je řídí dodnes, učinil PR tiskovinu hnutí ANO.
Přispěla k tomu i proměna mediálního trhu: lidé informace hledají na elektronických platformách.
Paradoxní na naší situaci je, že zatímco český miliardář Daniel Křetínský vydělává v Čechách na bulvárním Blesku, ve Francii pomáhá prestižním novinám podobného typu, jako byly Lidové noviny. Vydavateli Liberation, kde tiskne Foucault, Derrida i Fienkielkraut půjčil formou dluhopisů 340 milionů korun, další desítky milionů věnoval vydavateli.
Pomoc Lidovým novinám by byla asi levnější. Teprve když pochopíme paradox miliardářova jednání, porozumíme, kde žijeme.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
