Karel Hvížďala: Budujeme Česko jako firmu, nerušit!
Nejprve bych rád připomenul několik dat a jeden slogan. Cenzura byla poprvé zrušena ve Velké Británii v roce 1695.
U nás poprvé v roce 1989, tedy o téměř 300 let později, nepočítáme-li pár měsíců v roce 1848 a 1968.
Čtěte také
Přístup všech občanů k informacím, které neohrožují bezpečnost státu, byl uzákoněn poprvé ve Švédsku v roce 1776 a u nás poprvé v roce 1999, tedy o 200 let později a dodnes se řádně nedodržuje a současná vláda chce přístup k informacím ještě omezit.
A základní heslo, které v demokracii platí a které formulovali Angličané, zní: Checks and balances, tedy česky kontroluj a vyvažuj. Jinými slovy – kontroluj ty, co jsou u moci, a dbej na dodržování dělby moci mezi čtyři moci: moc ústavodárnou a exekutivní, tedy vládu, a dále mezi justici a média. Poslední dvě moci nejsou sice volené, ale právě díky jinému ustavení mají možnost nezávislé kontroly zbylých mocí i sebe navzájem.
To, co zažíváme v České republice po 30 letech restaurace demokracie právě v poslední době, je snaha zmíněné principy demokratické společnosti oslabit, nebo dokonce odstranit.
Novela zákona o přístupu občanů k informacím
Čtěte také
Nová ministryně spravedlnosti chce změnit zákon o státním zastupitelství, který doposud zaručoval této instituci relativní nezávislost, a obsazovat v justici důležité funkce lidmi, kteří budou hájit zájmy vlády.
Zároveň některé politické subjekty nezastřeně útočí na veřejnoprávní média, kterým podle posledního průzkumu agentury STEM důvěřují tři čtvrtiny občanů. Chtěli by Českou televizi, Český rozhlas i ČTK buď zestátnit, oslabit, nebo si alespoň na rozhodující místa dosadit své lidi. Tento krok je u nás velmi nebezpečný, protože v denní žurnalistice jsou to už poslední média, která neovládají přímo politici či byznysmeni.
Současně ale vláda premiéra, který ovládá jednu třetinu médií přes své svěřenské firmy, před časem schválila novelu zákona o přístupu občanů k informacím, která by úřadům mohla umožnit utajit informace o jejich činnosti pod záminkou nadměrného obtěžování.
Čtěte také
Tato novela zatím čeká na projednání ve Sněmovně, ale bohužel její schválení ve vládě prošlo bez zvláštní pozornosti občanů. Kuriózní je, že to občany ani moc nezajímá, i když si právě oni tyto úředníky platí ze svých peněz.
Přece podle mezinárodního Indexu vnímání korupce z roku 2018 jsme až na 42. místě, o které se dělíme spolu s Kyprem a Španělskem. Důvodem k novelizaci zákona mají být údajné obstrukční žádosti, ale ten důvod je vycucán z prstu, protože není podložen žádnou analýzou.
V novém znění zákona doslova stojí: žádost může být odmítnuta buď kvůli „nátlaku na osobu, jíž se týká..., nebo kvůli tomu, že může způsobit nepřiměřenou zátěž povinného subjektu“. Tyto formulace de facto dovolují odmítnout jakoukoliv žádost o informace.
Proto není divu, že mladí studenti se u nás bouří a svolávají demonstrace: moc dobře z dějin vědí, že když se proti těmto krokům nevzepřeme, jako to neudělali ve 30. letech Němci, kteří návrat svobody soukromí nepociťovali jako dar, nýbrž jako zátěž, z Evropy zase vypadneme.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
