Karel Barták: „Zelené osvědčení“ jako brána do letní dovolené pro Evropany
Kdo bude letos v létě chtít navzdory pandemii vyrazit na dovolenou do ciziny v rámci Evropy, měl by to mít snazší díky dokumentu, který se má oficiálně jmenovat „digitální zelené osvědčení“. Bude především obsahovat informaci, že jeho držitel byl očkován proti covidu-19. A pokud nebyl, pak tam bude stejně hodnotný důkaz o nedávném negativním PCR nebo antigenním testu, případně o tom, že držitel nemoc již prodělal a kdy.
Evropská komise ve středu navrhla, aby toto osvědčení mělo formu evropského zákona, tedy mělo povinně stejné náležitosti a stejnou platnost od Portugalska po Estonsko. Členské státy a Evropský parlament by ho měly schválit urychleně, aby platilo už od června.
Čtěte také
Návrh reaguje zejména na požadavky středomořských zemí, ekonomicky velmi závislých na cestovním ruchu. Certifikát má umožnit, aby na jejich pláže přijely v létě miliony lidí z ostatních zemí Unie. Reaguje však také na požadavek, aby se neubližovalo těm, na které do začátku léta ještě nepřijde při očkování řada, a také těm, kdo očkováni být nemohou nebo případně ani nechtějí.
Stanoví rovněž, že vydání dokumentu bude vázáno na očkování některou z vakcín schválených a povolených v Evropské unii. Zároveň však připouští, že členské země můžou uznat i jiné vakcíny – třeba ruský Sputnik V.
Evropská komise musela tedy při přípravě návrhu zohlednit řadu okolností, v neposlední řadě samotný právní rámec, ve kterém se pohybuje. Zatímco striktně řečeno nemá Evropská unie žádné pravomoci v oblasti zdravotnictví, základní smlouva ji opravňuje přijímat opatření usnadňující svobodu pohybu a pobytu pro všechny občany zemí Unie.
Míč na straně zemí EU
Zelené osvědčení proto nebude formálně žádným „očkovacím pasem“, o kterém se spekulovalo, nutnou podmínkou pro překračování hranic, ale jen jeho „usnadněním“. Formálně mohou cestovat všichni – ti, kdo osvědčení nemají, však budou podléhat nadále platným národním restrikcím, jako jsou karantény a povinné testy.
Čtěte také
Z hlediska dnešní situace, kdy nákaza v celé Unii nabírá zase na síle, se návrh jeví jednoznačně jako příslib lepších časů, které by měly nastat na začátku léta. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při jeho prezentaci uvedla, že navzdory momentální krizi nabírá očkování na síle, takže pořád platí plán naočkovat do konce léta 70 procent obyvatel Unie.
Předpokládá se tedy, že naprostá většina lidí, kteří se s osvědčením vytasí na hranicích či letištích někdy začátkem července, v něm už budou mít záznam o vakcíně. Masový pohyb lidí vybavených pouze testy by byl problematický, tím spíš, že návrh nechává na vládách, aby se dohodly, jak přesné a jak přísné má toto hledisko být.
Míč je tedy nyní na straně členských zemí. Ačkoli se jim návrh nemusí nutně líbit, protože složitě staví na maličkém společném jmenovateli, jsou si dobře vědomy, že nic lepšího se pravděpodobně nedá za stávajících podmínek a pod velkým časovým tlakem vymyslet.
Potřeby středomořských ekonomik, ale i naléhání občanů severnějších zemí toužících po plážové dovolené, jsou značné a vlády si toho budou u jednacího stolu vědomy. První signál přinese už schůze Evropské rady, na kterou se mají fyzicky do Bruselu slétnout premiéři a prezidenti sedmadvacítky už příští týden.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
