Jan Macháček: Očkovací pasy a vládní datová neštěstí

Jenomže jak upozorňuje Leonid Beršidskij na serveru Bloombergu, je pravděpodobné, že naprostá většina zemí EU nebude schopna žádný očkovací pas včas zařídit.

Beršidskij tvrdí, že po dvou dekádách módních řečí o e-governmentu má většina zemí – a to i těch úplně nejbohatších a nejvyspělejších – tisíce vládních databází, které spolu nemluví a které jsou příliš pomalé na to, aby pomohly lépe řídit pandemickou krizi současných proporcí. Schází též dostupnost a transparentnost dat.

Čtěte také

Karel Barták: Zavádění evropského očkovacího průkazu není zatím na pořadu dne

Tento technologický nezdar a slabá politická vůle už vedly k většímu počtu mrtvých a nakažených a prohloubily ekonomickou recesi. S očkovacími pasy to také bude váznout, přitom by mohly urychlit otevírání ekonomik.

Všechny vlády na počátku pandemie selhaly a nebyly schopny shromažďovat a třídit v reálném čase data: o rychlosti šíření infekce, ale ani o volných nemocničních postelích a počtu dýchacích přístrojů. Na konci loňského roku hlásila OECD, že pouze 16 evropských zemí bylo schopno aktualizovat nemocniční data jednou za týden a pouze 2 evropské země poskytují data o smrtnosti v reálném čase.

Otázka zneužití dat

Nedostatek dat přitom sytil jak konspirační teorie, tak některé přehnané reakce v první polovině roku. Taková Jižní Korea se obešla bez úplných lockdownů, protože začala rychle shromažďovat a vyhodnocovat data. Sledování telefonů a kreditních karet sice připomíná velkého bratra, ale leckdo by to možná za uvolnění ekonomiky vyměnil. Nehledě na to, že Googlu a Facebooku odevzdáváme daleko víc.

Čtěte také

Leona Šmelcová: Mojito a injekci, por favor: Kuba vyvíjí vakcínu a zvažuje očkovací turistiku

Očkovací pas se může zdát neočkovaným nefér, ale i pouhá část zákazníků obchodníkům, hotelům i kultuře pomůže. Německá vláda ale ještě nedávno očkovací pasy odmítala právě pro jejich neférovost. Nyní začal ministr zdravotnictví Jens Spahn mluvit o tom, že nějaký elektronický doklad o očkování by mohl být k dispozici „během letošního roku“. Patrně se reaguje na pokus Bavorska vytvořit vlastní pas, který by ale nebyl kompatibilní s ničím celostátním nebo mezinárodním.

Většina Němců už má například občanky s elektronickým použitím, ale využívá to jen 6 procent lidí, také proto, že většina vládních úřadů, o soukromých službách ani nemluvě, s elektronickou občankou komunikovat neumí. Takže než aby se informace po očkování nahrála na elektronickou občanku, bude pro Německo jednodušší vyvinout a vyrobit zcela nový systém karet, které doloží očkování.

Čtěte také

Julie Hrstková: Raději zavřené hranice než očkovací pas?

Británie má sice centralizovaný systém zdravotnictví NHS, ale i ten má mnoho nekompatibilních databází. S očkovacím pasem možná bude včas úspěšné technologicky vyspělé Dánsko a určitě v tomto směru vyhlášené Estonsko, které si dávno vytknulo za cíl funkční výměnu dat mezi úřady. Na tomtéž pracuje už dvacet let Jižní Korea, kde všechny státem kontrolované IT systémy mají společný standard.

Evropská akademická literatura dokazuje, že zhruba před deseti lety vzrostl v EU přechodně zájem o téma interoperability vládních IT systémů, ale pak zase upadl a nyní je v podstatě opět na úrovni roku 2001. Že by to všichni vzdali?

Logo|foto:Český rozhlas

Samozřejmě je tu i, nebo především otázka zneužití dat. V Jižní Koreji jsou lidé ochotnější se s vládou dělit o data, to je prostě otázka kultury i vládních metod. V Rusku vláda zneužívá data ke kontrole a sledování občanů a v Číně navrch ke kategorizaci a bodování občanů.

Slušná evropská vláda by si ale od lidí vyžádala písemný souhlas k použití dat. A spousta lidí by ho v tomto případě ráda dala výměnou za svobody a podporu podnikání. A navíc, Googlu a Facebooku dáváme většinou dobrovolně mnohem víc.

Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)