Karel Barták: Zavádění evropského očkovacího průkazu není zatím na pořadu dne
Šíření nákazy covidem-19 je dnes v Evropě tak rychlé a mutace viru jsou tak nepředvídatelné, že zatím nemá cenu se do hloubky zabývat zaváděním evropského osvědčení o očkování. Shodli se na tom šéfové vlád sedmadvaceti zemí Evropské unie. Při videokonferenci mluvili hlavně o rostoucí frustraci kvůli pomalým a nedostatečným dodávkám vakcín a o podmínkách nezbytného uzavírání vnitřních hranic, tedy mezi zeměmi Unie.
Kvůli nečekanému nárůstu počtu případů v mnoha zemích souhlasili s návrhem Evropské komise zavést na unijním semaforu „temně červenou“ pro označení nejvíce postižených regionů, kterých by se týkaly nejtvrdší restrikce.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis zopakoval svůj návrh, aby EU uvažovala o zavedení jednotného očkovacího osvědčení, které by usnadnilo pohyb lidí a umožnilo jim cestovat na dovolenou do turistických destinací, jako je Řecko.
Čtěte také
Celkem logicky ho podpořily další jižní země silně závislé na cestovním ruchu jako Malta a také předsedající Portugalsko.
Do hloubky však tato debata nešla – bylo vidět, že většině státníků dělá momentálně pandemie jiné starosti, než je spekulace o dovolené na řeckých plážích.
Do léta naočkovat 70 procent občanů EU
Zavést jednotný očkovací průkaz totiž zdaleka není tak nevinné opatření, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Čtěte také
Na jedné straně je celkem logické, že by naočkovaní lidé měli mít možnost tento fakt prokázat a tím doložit, že nejsou svému okolí nebezpeční – pokud tedy věda do té doby potvrdí, že už nemohou být potenciálními přenašeči, což prý není jisté.
Na druhé straně vyvolává toxickou debatu spojení průkazu s nejrůznějšími privilegii, například tedy s cestováním, jak si to představuje řecký premiér. A i kdyby oficiálně nebylo osvědčení pro tu či onu aktivitu povinné, jak zabránit, aby ho nevyžadovaly letecké společnosti? Nebo cestovní kanceláře, případně majitelé bazénů, nebo i restaurací?
Nastoluje se otázka, zda je možné diskriminovat lidi jen proto, že se nechtěli dát očkovat. To je přece jejich právo. A co když ze zdravotních důvodů nemohli? A co těhotné ženy nebo kojící matky?
Čtěte také
Evropská komise začátkem týdne nabídla, že bude s členskými státy pracovat na „věrohodném, spolehlivém a ověřitelném“ očkovacím osvědčení, které by bylo užíváno a uznáváno ve zdravotnických systémech napříč Unií a bylo v plném souladu s pravidly ochrany osobních údajů.
Jaké další důsledky by z toho vyplývaly, to nehodlá v této fázi řešit. Práce na prvním návrhu má být hotova do konce ledna a měla by se stát standardem pro globální přístup koordinovaný Světovou zdravotnickou organizací.
Diskuze na toto téma bude nepochybně dlouhá, nejméně do doby, než očkování podstoupí všichni, kdo o ně projeví zájem. Protože přece už vůbec nelze rozdělovat občany na „potvrzené“ a „nepotvrzené“ jen proto, že na jedny se už dostalo a na ty druhé ještě ne.
„Jakýkoli průkaz nemůže porušovat osobní svobody, nemůže způsobovat diskriminaci mezi evropskými občany, dokud nemáme všichni k vakcínám volný přístup,“ říká třeba belgická ministryně zahraničí Sophie Wilmesová.
Předsedové vlád se tedy této debatě ve čtvrtek vyhnuli. Ale jakmile pomine nynější poplašná etapa, vakcín bude dostatek, očkování bude postupovat rychlým tempem, bude třeba se k ní vrátit.
Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová pořád věří, že do léta bude naočkováno 70 procent občanů Evropské unie. A ti budou určitě po roce a půl restrikcí toužit konečně po pěkné dovolené.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
