Karel Barták: Západ je nadále odhodlán pomáhat Ukrajině, ale nervozita stoupá

4. prosinec 2022

Západní země budou nadále všemožně pomáhat Ruskem napadené Ukrajině. Nepřichází v úvahu polevit v okamžiku, kdy se Kreml po porážkách na bojišti uchýlil k válečným zločinům v podobě brutálního ničení civilních infrastruktur ve snaze zlomit odolnost a morálku Ukrajinců. 

Pokud se ozývají hlasy, že by bylo dobře nastupující zimy a s ní spojeného ochabnutí bojů využít k mírovým jednáním, jsou slabé a omezují se na náznaková doporučení – žádná mocnost ani organizace v tuto chvíli nemíní ukrajinské vedení jakkoli nutit, aby s Rusy zasedlo za jednací stůl. Čas pro diplomacii ještě nenastal.

Čtěte také

Ukrajinské obyvatelstvo čelí „takové úrovni brutality, jakou jsme v Evropě nezažili od druhé světové války“, podotkl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na schůzi ministrů zahraničí Aliance tento týden v Bukurešti. Reagoval tak na slova šéfa ukrajinské diplomacie Kuleby, podle kterého je situace pro civilisty těžko udržitelná, ba nezvládnutelná. Země NATO odpoví urychleně dodávkami generátorů, zimního oblečení a vybavení.

Americký ministr Anthony Blinken mluvil konkrétně o součástkách pro trafostanice a elektrické rozvodny, které jsou nejčastějším terčem útoků. Podle německé Annaleny Baerbockové byla vytvořena speciální koordinační skupina pro rychlé poskytování této nevojenské pomoci, která se sejde hned 13. prosince. Čas kvapí, mrzne, je třeba jednat rychle.

Čtěte také

Na druhé straně se ukrajinský ministr v Bukurešti nedočkal konkrétních a veřejných příslibů dalších zbraní a munice, zejména pak prostředků protivzdušné obrany, tanků a raket, o které naléhavě žádal. Mezi spojenci se naopak mluvilo spíše o hrozícím nedostatku zbraní a materiálu, který by mohl podlomit obranyschopnost samotných členských států NATO. A o tom, že zbrojní průmysl není schopen uspokojovat rychle rostoucí poptávku.

Stoltenberg poukázal ještě na další problém, a to na zajištění oprav a údržby zbraní a zbraňových systémů, které již byly na Ukrajinu dodány, a pravidelných dodávek munice pro ně. I to je zapeklitý logistický oříšek, tím spíš, že Rusko nyní už otevřeně útočí na tratě, po kterých jsou zbraně na Ukrajinu přepravovány.

Ukrajinci platí krví

Ačkoli z komuniké nelze vyčíst nějaké rozpory, je zřejmé, že postoje jednotlivých vlád se liší. Například estonský ministr Reinsalu kolegům vyčetl, že nedělají dost, a poukázal na to, že vůči Afghánistánu byli západní spojenci štědřejší než vůči Ukrajině. „Čím více zbraní poskytneme, tím rychleji Ukrajina zvítězí a tím dříve válka skončí,“ naléhal.

Čtěte také

Má zajisté pravdu v tom, že pokud se Aliance shoduje, že ještě nenastal čas k jednání, měla by udělat vše pro to, aby byla Ukrajina v co nejlepší pozici, až k tomu dojde. Generální tajemník Stoltenberg ostatně neříká nic jiného: „Víme, že většina válek končí u jednacího stolu. Ale to, co se stane u jednacího stolu, nerozlučně souvisí s tím, co se stane na bojišti.“

Karel Barták

Státy NATO se ani nepokusily jednat o ukrajinské žádosti o vstup do Aliance, aby se zbytečně nepohádaly. Stoltenberg jim musel nakonec naléhavě připomenout, co je v sázce: „Všichni platíme zajisté cenu za ruskou válku proti Ukrajině. My ji ovšem platíme penězi, zatímco Ukrajinci ji platí krví. A pokud umožníme Putinovi vyhrát, budeme všichni platit mnohem vyšší cenu, a to po mnoho let.“

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio