Karel Barták: Pokud Izrael spustí anexi, ohrozí se zevně i zevnitř

Pokud zatím váhá, je to pravděpodobně proto, že si je vědom velmi neblahých důsledků pro Izrael, a to jak z hlediska reakce mezinárodního společenství, tak z vnitřního bezpečnostního hlediska.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Plán izraelské anexe se hroutí

Odborníci na Blízký východ soudí, že Netanjahu nedostal pro svůj záměr především přímé požehnání z Washingtonu, ačkoli je postaven na takzvaném mírovém plánu prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal v podstatě izraelské vládě zelenou k tomu, aby anektovala židovské osady na okupovaných územích plus údolí řeky Jordánu, tedy oblasti, která měla být páteří případného palestinského státu.

A také dodatečně schválil předchozí anexe východního Jeruzaléma a Golanských výšin, které jsou ilegální z hlediska mezinárodního práva. Prezident Trump má však momentálně hodně starostí s vlastní pověstí a popularitou pár měsíců před volbami a zjevně se mu nechce otevírat další kontroverzní frontu, která by mu nemusela prospět. Podle průzkumů nemá anexe palestinských území v USA většinovou podporu, a to ani v rámci americké židovské lobby.

Také Evropská unie dala zřetelně najevo, že jednostranný krok izraelské vlády „nemůže projít bez následků“, řečeno slovy vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella. Ten v článku pro list Jerusalem Post napsal, že podle členských států EU by anexe byla jasným porušením mezinárodního práva. „Využíváme každé příležitosti, abychom to izraelské vládě přátelsky vysvětlili,“ uvedl.

Jednostranný izraelský krok

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Nová izraelská vláda chce anektovat část Západního břehu

Pokud se Izrael do anexe pustí, řada západních zemí EU se pokusí odpovědět nejen slovním odsouzením, ale přímo sankcemi. Společný postup pravděpodobně narazí na skupinku členských států – Maďarsko, Polsko, baltské státy, možná i Česko nebo Kypr – které to nedopustí. Potom by EU mohla zvažovat postih v oblasti obchodní a jiné spolupráce, kde není konsensus zapotřebí.

Pro Izrael by to byla i tak rána, protože 40 procent jeho obchodní výměny se děje s Evropskou unií. A nejen to. Asociační dohoda s EU umožňuje židovskému státu se účastnit řady evropských programů, například v oblasti vědy, výzkumu či vzdělávání, což by bylo ohroženo. Unie také supluje kolonizační mocnost při financování palestinské samosprávy, kterou dotuje ročně podle Borrella více než šesti sty miliony eur. Není vyloučeno, že tyto prostředky by musel nahradit Izrael.

Právě palestinská samospráva totiž nyní hrozí, že pokud Netanjahu anexe spustí, přejde do pasivní, případně i aktivní rezistence. V praxi by to mohlo znamenat, že by palestinská administrativa prostě zrušila sama sebe se všemi důsledky pro bezpečnost a klid na celém západním břehu Jordánu. Už nyní Palestinci bojkotují koordinační schůzky s izraelskými protějšky.

Čtěte také

Žádná anexe se neděje. Podtrháváme Izrael, ještě než nastala jakákoliv jednání, kritizuje Vondra

Výsledkem by mohla být nikoli víceméně organizovaná třetí intifáda, ale chaotická občanská válka na pozadí naprostého bezvládí na okupovaných územích. Jak pak zajistit bezpečnost 235 židovských osad roztroušených po celém Zajordánsku? Právě proto proti anexi vystupují také špičky izraelského bezpečnostního aparátu, armády i tajných služeb.

Netanjahuovi se v posledním desetiletí dařilo udržovat status quo a vnitřní křehký mír, zatímco mírový proces směřující ke vzniku palestinského státu po boku Izraele nijak nepokračoval. Jeho vztahy s arabskými státy se postupně zlepšovaly. Nyní ovšem arabské země jednomyslně odmítají Trumpův plán a na něm postavenou anexi území.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko,Český rozhlas

Jordánsko hrozí vypovězením mírových smluv s Izraelem. Podle odhadů OSN by anexi odsoudilo jako protiprávní nejméně 80 procent zemí světa. Generální tajemník Antonio Guterres to již učinil. Jednostranný izraelský krok podporovaný Spojenými státy tedy měl destabilizující účinky také pro mezinárodní systém kolektivní bezpečnosti.

Autor je publicista