Gita Zbavitelová: Nová izraelská vláda chce anektovat část Západního břehu
Donald Trump zveřejnil koncem ledna mírový návrh řešení izraelsko-palestinského konfliktu, který předpokládá, že Palestinci by získali 70 % Západního břehu Jordánu.
A hned druhý den izraelský prozatímní premiér Netanjahu oznámil, že hodlá 30 % Západního břehu anektovat.
Čtěte také
Po březnových třetích předčasných volbách od loňského jara vznikla díky epidemii koronaviru koaliční vláda šesti politických stran. Předsedové těch hlavních, Likudu a Modrobílé, Benjamin Netanjahu a Benny Ganc se v jejím čele vystřídají a Netanjahu je premiérem jako první. A koaliční dohoda stanoví, že vláda může požádat parlament o schválení anexe už 1. července.
Ve světě se proti tomu zvedla vlna odporu. Proti anexi jsou samozřejmě Palestinci, kteří pohrozili zrušením všech dohod s Izraelem a přerušením spolupráce. Ostrý nesouhlas vyjádřila i Liga arabských států a Evropská unie. Její členské země v pátek jednaly o možných sankcích, ale rozhovory skončily bez výsledku.
Řada zemí jako Francie, Švédsko nebo Španělsko sankce doporučuje a některé je chtějí přijmout i jednostranně. Další jako Maďarsko, Německo a Česko je ale odmítají. Evropský ministr zahraničí Josep Borrell tak po schůzce prohlásil, že Unie bude Izrael od anexe jen „všemožnými prostředky odrazovat“.
Anexe není dobrý nápad
Anexe je citlivé mezinárodní téma; podle mnoha zemí je nezákonná. Panují obavy, že navždy znemožní vznik samostatné Palestiny. Konec nadějí Palestinců na vlastní stát může vyvolat násilí na Západním břehu i svržení samosprávy a převzetí moci teroristickým Hamásem, což by vážně ohrozilo bezpečnost Izraele. Nejspíš by přišlo i nové ostřelování z Pásma Gazy a možná i z Libanonu od Hizballáhu.
Čtěte také
Případné sankce evropských zemí by Izraeli způsobily hospodářské škody, zejména v době ekonomického propadu po koronaviru. Jordánský král Abdalláh nevyloučil ani zrušení mírové smlouvy. A v neposlední řadě by anexe mohla ohrozit budoucí vztahy se Spojenými státy, pokud by v prezidentských volbách vyhrál kandidát demokratů, kteří ji odmítají.
Trumpova vláda je jediná, která s anexí souhlasí, ale jen když proběhne v rámci amerického mírového plánu – Izrael by musel na čtyři roky zmrazit rozšiřování židovských osad na území vyznačeném Američany pro budoucí palestinský stát a slíbit, že o něm začne s Palestinci jednat. A koaliční dohoda nové izraelské vlády stanoví, že anexi lze provést jen v koordinaci s Američany.
Anexe zatím není jistá a není ani známo, které oblasti by vlastně Izrael anektoval. Jde především o přání Netanjahua, který se chce zalíbit pravicovým voličům a zanechat po sobě historické dědictví.
S anexí ale zjevně nesouhlasí modrobílá část vlády. Nový ministr zahraničí Gabi Aškenazy ve svém nástupním projevu podpořil Trumpův mírový plán, ale nikoli anexi, a zdůraznil, že plán nesmí narušit mírové smlouvy s Egyptem a Jordánskem. Ganc si dal zase pozor, aby anexi nevyjádřil podporu.
Vzhledem k četným negativním důsledkům anexe není dobrý nápad. Izrael by si přidělal spoustu problémů, včetně bezpečnostních. Netanjahu musí zvážit, jestli mu to stojí za to.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
