Gita Zbavitelová: Nová izraelská vláda chce anektovat část Západního břehu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Izraelským premiérem bude Benjamin Netanjahu (vpravo), později ho vystřídá Benny Ganc

Donald Trump zveřejnil koncem ledna mírový návrh řešení izraelsko-palestinského konfliktu, který předpokládá, že Palestinci by získali 70 % Západního břehu Jordánu.

A hned druhý den izraelský prozatímní premiér Netanjahu oznámil, že hodlá 30 % Západního břehu anektovat. 

Po březnových třetích předčasných volbách od loňského jara vznikla díky epidemii koronaviru koaliční vláda šesti politických stran. Předsedové těch hlavních, Likudu a Modrobílé, Benjamin Netanjahu a Benny Ganc se v jejím čele vystřídají a Netanjahu je premiérem jako první. A koaliční dohoda stanoví, že vláda může požádat parlament o schválení anexe už 1. července.  

Ve světě se proti tomu zvedla vlna odporu. Proti anexi jsou samozřejmě Palestinci, kteří pohrozili zrušením všech dohod s Izraelem a přerušením spolupráce. Ostrý nesouhlas vyjádřila i Liga arabských států a Evropská unie. Její členské země v pátek jednaly o možných sankcích, ale rozhovory skončily bez výsledku.

Řada zemí jako Francie, Švédsko nebo Španělsko sankce doporučuje a některé je chtějí přijmout i jednostranně. Další jako Maďarsko, Německo a Česko je ale odmítají. Evropský ministr zahraničí Josep Borrell tak po schůzce prohlásil, že Unie bude Izrael od anexe jen „všemožnými prostředky odrazovat“.  

Anexe není dobrý nápad

Anexe je citlivé mezinárodní téma; podle mnoha zemí je nezákonná. Panují obavy, že navždy znemožní vznik samostatné Palestiny. Konec nadějí Palestinců na vlastní stát může vyvolat násilí na Západním břehu i svržení samosprávy a převzetí moci teroristickým Hamásem, což by vážně ohrozilo bezpečnost Izraele. Nejspíš by přišlo i nové ostřelování z Pásma Gazy a možná i z Libanonu od Hizballáhu.

Případné sankce evropských zemí by Izraeli způsobily hospodářské škody, zejména v době ekonomického propadu po koronaviru. Jordánský král Abdalláh nevyloučil ani zrušení mírové smlouvy. A v neposlední řadě by anexe mohla ohrozit budoucí vztahy se Spojenými státy, pokud by v prezidentských volbách vyhrál kandidát demokratů, kteří ji odmítají.

Trumpova vláda je jediná, která s anexí souhlasí, ale jen když proběhne v rámci amerického mírového plánu – Izrael by musel na čtyři roky zmrazit rozšiřování židovských osad na území vyznačeném Američany pro budoucí palestinský stát a slíbit, že o něm začne s Palestinci jednat. A koaliční dohoda nové izraelské vlády stanoví, že anexi lze provést jen v koordinaci s Američany.

Anexe zatím není jistá a není ani známo, které oblasti by vlastně Izrael anektoval. Jde především o přání Netanjahua, který se chce zalíbit pravicovým voličům a zanechat po sobě historické dědictví.

Gita Zbavitelová

S anexí ale zjevně nesouhlasí modrobílá část vlády. Nový ministr zahraničí Gabi Aškenazy ve svém nástupním projevu podpořil Trumpův mírový plán, ale nikoli anexi, a zdůraznil, že plán nesmí narušit mírové smlouvy s Egyptem a Jordánskem. Ganc si dal zase pozor, aby anexi nevyjádřil podporu. 

Vzhledem k četným negativním důsledkům anexe není dobrý nápad. Izrael by si přidělal spoustu problémů, včetně bezpečnostních. Netanjahu musí zvážit, jestli mu to stojí za to.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu