Gita Zbavitelová: Plán izraelské anexe se hroutí
Jen dva týdny zbývají do 1. července, kdy chce izraelský premiér Benjamin Netanjahu zahájit plánovanou anexi části Západního břehu.
Svůj záměr neustále potvrzuje, ale už tuší, že se mu hroutí. Izraelci dodnes ani nevědí, které a jak velké území chce vlastně vláda anektovat, a neví to ani armáda, která má za úkol připravit se na očekávané palestinské násilnosti.
Čtěte také
Proti anexi se postavilo celé mezinárodní společenství a stále víc od ní couvají i Američané. Řada evropských států vyhrožuje Izraeli sankcemi a uznáním neexistující Palestiny a Jordánsko zase „přehodnocením“ mírové smlouvy. Spojené arabské emiráty varovaly, že anexe zničí veškeré výsledky sbližování arabských států s Izraelem, o něž Netanjahu velmi usiluje, a oslabí jejich podporu americkému mírovému plánu.
Proti anexi jsou i američtí demokraté, jejichž kandidát Joe Biden má čím dál větší šance vyhrát listopadové prezidentské volby. A palestinské teroristické hnutí Hamás pohrozilo „útoky všech forem“ a po měsíčním klidu odpálilo v pondělí na Izrael první raketu.
Omezená anexe
Čtěte také
Palestinská samospráva přerušila s Izraelem spolupráci a omezila i důležitou koordinaci bezpečnosti. Odmítla dokonce přebírat od Izraele výnosy z cel a daní, které tvoří 60 procent rozpočtu, a dobrovolně se ocitla na pokraji finančního krachu.
Pohrozila také vyhlášením samostatného státu s hranicemi z roku 1967 a východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Přitom by anexi nadobro zastavila pouhá ochota předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse spolupracovat s Američany na modifikacích jejich mírového návrhu.
Tento plán, který Palestinci paušálně odmítli, umožňuje Izraeli anektovat až 30 procent území Západního břehu, zatímco na zbytku má vzniknout Palestina. Případná anexe však musí proběhnout v součinnosti s Palestinci. S jejím jednostranným provedením, jak to chce udělat Netanjahu, nesouhlasí spoluautor plánu, zeť Donalda Trumpa Jared Kushner.
Čtěte také
K dalším překážkám patří dosud neukončené izraelsko-americké mapování Západního břehu, které má určit nejvhodnější lokality, ale i závažné problémy Trumpa, jako epidemie koronaviru, bouře proti rasismu, ekonomická krize a klesající preference. Američané navíc trvají na tom, že izraelská vláda musí mít na anexi jednotný názor. A ten nemá – koaliční partner, uskupení Modrobílá, si klade těžko splnitelné podmínky.
Podle dvou nejvyšších představitelů Modrobílé, ministra obrany Bennyho Gantze a ministra zahraničí Gabiho Aškenazyho, musí mít anexe aspoň vlažnou podporu mezinárodního společenství a regionálních partnerů a nesmí narušit mírové smlouvy s Jordánskem a Egyptem, ohrozit bezpečnost Izraele a připojit území s palestinským obyvatelstvem. Navíc by Modrobílá byla ochotná podpořit jen anexi velmi omezenou.
Takovou možnost začíná připouštět i Netanjahu a Spojené státy. Ty by však za určitých podmínek podpořily jen anexi jediného bloku osad v nějaké oblasti, kde žijí výhradně Židé a která by v každé budoucí mírové dohodě připadla Izraeli. I kdyby se na tom ale všechny strany shodly, bude ještě několik měsíců trvat mapování Západního břehu.
Netanjahuova vysněná anexe má tolik zádrhelů, že je prakticky neproveditelná, a rozhodně 1. července. Vláda má přitom mnohem naléhavější problémy jako rostoucí počet nakažených koronavirem a potápějící se hospodářství. Pro 42 procent Izraelců je prioritou obnova ekonomiky, zatímco počet stoupenců anexe klesl z 50 procent před dvěma týdny na pouhých 27 procent.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
