Karel Barták: Konzervativní ECR přeskočila v EP liberály, s možnými důsledky na obsazení vysokých funkcí
Konzervativní a euroskeptická frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR) se stala před několika dny třetím nejsilnějším klubem v rodícím se novém Evropském parlamentu. S 83 europoslanci (ze 720) přeskočila liberální frakci Obnova (Renew).
Čtěte také
Tento posun bude mít zajímavé důsledky pro bezprostřední dění v bruselské bublině, ale i pro další utváření evropské politiky. Tím spíš, že v Evropské radě sedí mezi 27 lídry dva premiéři, kteří se hlásí k této politické rodině – italská Giorgia Meloniová a český Petr Fiala.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jakmile ECR přeskočila liberály, měla by jako třetí největší frakce v EP získat nárok na nominaci politika z vlastních řad do jednoho ze tří vysokých úřadů.
Připomeňme, že zatím se počítá s německou političkou Ursulou von der Leyenovou za vítězné křesťanské demokraty na druhý mandát do čela Evropské komise, s portugalským socialistickým expremiérem Antóniem Costou do úřadu předsedy Evropské rady a s estonskou liberální premiérkou Kajou Kallasovou jako s novou šéfkou evropské diplomacie. Právě na tuto funkci by nyní tedy mohli mít zálusk konzervativci z ECR, když liberály přeskočili.
Čtěte také
Jenže ono to tak úplně nefunguje. Zaprvé není sestavování frakcí u konce. Zadruhé pak, významněji, dali čelní představitelé lidovců, sociálních demokratů a liberálů najevo, že chtějí pokračovat v dosavadní nepsané alianci.
Dohromady disponují v parlamentu pohodlnou většinou 406 ze 720 křesel. Nic jim tedy nebrání si rozdělit křesla na bruselském Olympu mezi sebou, bez ohledu na posilující ECR.
Meloniová je odhodlaná se bít
Jenže ani to není úplně pravda. Nominace se provádějí sice kvalifikovanou většinou, ale bylo by přinejmenším prekérní přehlasovat takovou silnou váhu, jakou je předsedkyně vlády Itálie, třetí největší země EU.
Čtěte také
Giorgia Meloniová torpédovala už minulý týden neformální summit na tohle téma a je podle všeho odhodlána se bít, aby nejlepší historický výsledek konzervativní pravice byl zohledněn i při rozdělování vysokých postů.
V této souvislosti se mluví například o tom, že by se už dopředu pro některé partaje, tedy zrovna třeba pro ECR, rezervovaly některé nejsilnější rezorty v budoucí Evropské komisi. To se sice normálně nedělá, ale šéfové svrchovaných států a vlád si mohou dovolit mnoho. Meloniová by pak údajně stála o křeslo výkonného místopředsedy komise s dohledem na ekonomický vývoj společenství.
Bude to mít Petr Fiala snazší?
Pokud půjdeme dál v logice její taktiky, můžeme si zaspekulovat, že by si přisadil také Petr Fiala. Měl by to mít o to snazší, že na rozdíl od Viktora Orbána, kterému Meloniová donedávna nadbíhala, má v Evropské radě pověst umírněného a konstruktivního politika, který jakoby mezi euroskeptiky z ECR ani nepatřil.
Čtěte také
Ne že by mu mohlo být něco konkrétního na nejvyšší úrovni rovnou slíbeno, vzrostl by však tlak na to, aby se české nároky zohlednily, až bude nová předsedkyně (či předseda) komise rozdělovat portfolia.
Už dnes můžeme ovšem se značnou mírou jistoty předpovědět, že ECR bude mít v novém parlamentu větší slovo než dosud.
Získá nárok na vyšší počet klíčových funkcí, jako jsou předsedové výborů či zahraničních delegací, její členové se budou úspěšněji ucházet o role zpravodajů a stínových zpravodajů pro důležitou legislativu. Na chod svého sekretariátu dostane víc peněz. Bude mít tudíž nutně větší vliv na politickou orientaci parlamentu a tím i celé Evropské unie.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
