Luboš Palata: Úspěšná balkánská země v EU? Ani Chorvatsko, ani Bulharsko, ale Rumunsko
Češi a Slováci si mohou oddechnout. Jejich účast ve volbách do Evropského parlamentu už není do nebe volající ostuda, ale takový slušný východoevropský výsledek, který se začíná blížit 40 procentům. V oslovské lavici nejmenší účasti mezi třemi posledními zůstaly pak dvě balkánské země, Chorvatsko a Bulharsko.
Příběh těchto dvou zemí, do nichž my Češi jezdíme tak rádi k moři, si je v mnohém podobný. Ekonomika do značné míry závislá na turistickém ruchu, úbytek obyvatel, kteří se vystěhovávají za prací a lepším životem do bohatší části Evropské unie. A politická nestabilita.
Čtěte také
Ta v Bulharsku vede k dalším a dalším předčasným volbám, které jen posilují pozici proruského prezidenta Rumena Radeva. Podobného, možná ještě více proruského, prezidenta mají i v Chorvatsku v osobě Zorana Milanoviće.
Chorvatsko závislé na turistickém ruchu z celé čtvrtiny ne a ne začít dohánět vyspělejší Slovinsko. Bulharsko, přes znatelný pokrok posledních let, zůstává nadále nejchudší zemí Evropské unie, s nejnižšími platy i nejnižší produktivitou práce v celé evropské sedmadvacítce.
Účast přes 50 procent
Jiným příběhem balkánských členů Evropské unie je Rumunsko. I když i tato země trpí neduhy svých balkánských sousedů, jako je snižování počtu obyvatel stěhováním za prací, podařilo se v zemi stabilizovat politické prostředí. Je tu jasná orientace na Západ a Rumuni nekoketují s proruskými náladami jako v jiných státech Balkánu.
Čtěte také
Stále téměř 20milionové Rumunsko je dnes cílem zahraničích investic, rychle obnovuje a dostavuje svoji infrastrukturu a v hrubém domácím produktu na hlavu už předstihlo i orbánovské Maďarsko a také ficovské Slovensko.
Symbolem rumunského úspěchu je dnes rumunská dacia, kdysi ještě více vysmívané auto, než východoněmecké trabanty, nebo české škodovky. Dnes jezdí dacie po celé Evropě a jsou symbolem dobrého, spolehlivé a přitom relativně laciného automobilu.
Zdá se, že právě Bukurešť a Rumunsko, pro Čechy s výjimkou módního Banátu vlastně neznámá země, se stává příkladem, že i Balkán lze úspěšně integrovat do Evropské unie, zajistit v zemi slušný životní standard a udržet v nich plnou demokracii bez chaotického vládnutí.
Ti, kdo sledují rumunskou politiku, vědí, že ani v Bukurešti to nebylo bez problémů. Ale dnes je to jiná, mnohem lepší země, než byla v roce 2007, kdy opožděně za první vlnou rozšíření vstupovala s Bulharskem do EU. O tom, že je v Rumunsku mnohé na dobré cestě, svědčí ostatně i účast v evropských volbách, který byla už podruhé po sobě přes 50 procent. Což je číslo, o kterém se nám v Česku může i nyní stále jen zdát.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
