Karel Barták: Evropská komise navrhuje, aby EU kolektivně zbrojila
Evropská komise přišla v úterý s dlouho očekávaným návrhem, aby 27 členských států EU spojilo své síly a začalo kolektivně zbrojit a reagovalo tak jako blok na naléhavé bezpečnostní výzvy. Tato bezprecedentní iniciativa je koncipována jednoznačně jako odpověď na ruskou vojenskou hrozbu vůči Evropě, která významně vzrostla od chvíle, kdy v roce 2022 prezident Putin zahájil vojenskou agresi proti Ukrajině.
Pokud vlády členských zemí na návrh komise přistoupí, bude to znamenat významný posun ve fungování unie, která se dosud o obranný průmysl nestarala a vybavenost armád členských zemí ponechávala výlučně v národní gesci.
Čtěte také
Neznamená to ovšem, že by unie směřovala k nějakému budování nadnárodních evropských ozbrojených sil či společné obranné doktríny. Komise se domnívá, že je v kompetenci EU posilovat zbrojní průmysl, zavést koordinaci zakázek členských zemí, sladit parametry výzbroje, odstranit duplicitu, prostě evropské zbrojní úsilí nejen oživit, ale zejména zefektivnit.
Bezprostředním podnětem pro tento krok se stala situace na ukrajinské frontě, kde obránci v poslední době ustupují ruské přesile, protože západní spojenci nejsou schopni dodávat dostatek zbraní a zejména munice.
Sílící pocit akutního nebezpečí
Ukazuje se, že když se vyprázdnily sklady, mnohdy ještě z dob studené války, nedokázaly je evropské zbrojovky v krátké době znovu doplnit.
Čtěte také
Zaprvé proto, že to po nich dlouhá desetiletí nikdo nechtěl, zadruhé pak proto, že jde o soukromé firmy, které dosud žily a do značné míry dál žijí ze zakázek z různých částí světa, nikoli od vlastních vlád.
Komise tedy vytyčila „evropskou obrannou průmyslovou strategii“, která spočívá v daleko těsnější spolupráci členských států při zadávání zakázek na zbraně a vojenský materiál a vůbec při vybavování svých armád, s rozhodným zaměřením na domácí průmysl.
Cílem je do roku 2030 objednávat kolektivně 40 procent veškerého nového vojenského vybavení. Do roku 2035 by mělo 65 procent zakázek směřovat do evropských zbrojovek.
Čtěte také
Návrh obsahuje legislativní kroky, doporučení, návrhy na zřízení dohlížecího orgánu i další cíle, kterých má být dosaženo. Zajímavé na něm je, že dokořán otevírá dveře Ukrajině – ukrajinské úřady i zbrojovky se mají na evropském zbrojním trhu plnoprávně podílet. A výnosy z ruských aktiv zmražených v západních bankách mají být použity také na posilování ukrajinské obranyschopnosti.
Jenže o využití zablokovaných ruských peněz se mluví už dlouho, a nic se neděje. Podobně dlouho se vědělo, že Evropa nestačí pokrýt potřeby ukrajinské obrany, ale k činu se rozhoupala až nyní.
Komise dobře ví, že část členských zemí nechce povolovat další společné investice. Část ji zase podezírá, že se pokouší se zmocnit pravomocí, které přísluší národním vládám. Některé, jako Maďarsko či Slovensko, se staví na zadní jaksi z principu.
Doufejme tedy, že převáží sílící pocit akutního nebezpečí, který představuje agresivní Rusko, a unie se vydá směrem, který komise navrhuje. Zvenčí nám v tom nikdo bránit nebude, zmařit to můžeme leda sami.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
