Petr Fischer: Trump – budovatel společné evropské bezpečnosti
Letošní 60. výroční bezpečností konference v Mnichově byla ve znamení Donalda Trumpa. Bývalý americký prezident, který se chce už brzy vrátit do Bílého domu, byl všudypřítomný. I ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musel vysvětlovat, že nemá problém s Trumpem komunikovat, jen ten jaksi odmítá pozvání do Kyjeva, aby viděl, jak vypadá skutečná válka.
Trump konferenci zasáhl především svým výrokem, že Spojené státy pod jeho vedením nebudou bránit nikoho v NATO, kdo neplatí do společné kasy tolik peněz, kolik slíbil.
Čtěte také
Ikonická dvě procenta HDP na bezpečnost donedávna nedával v Evropě skoro nikdo, kromě Británie, Řecka a pobaltských států. Trumpovo varování, „nebudu vás bránit, braňte se sami“, je myšleno na celou Evropu. Změňte systém, nebo to udělám sám.
Trump je mluvka a provokatér, mnoho lidí ale stále věří, že není šílenec a že jeho tlak na členy NATO má racionální jádro (na rozdíl od emocionálních výroků Andreje Babiše před prezidentskými volbami, kdy tvrdil, že je pro mír a nešel by bránit ani Polsko).
Významní republikáni i členové konzervativních think-tanků jeho slova interpretují nehystericky a jasně: Amerika nechce být angažovaná v Evropě, chce se věnovat Blízkému východu a Asii, Evropa by si proto měla vytvořit svůj systém bezpečnosti, u něhož budou USA jen asistovat a pomáhat v nejhorším.
Desetiletí nového zbrojení
Čtěte také
„NATO není sociální spolek,“ říká v rozhovoru pro magazín Der Spiegel ředitel konzervativního American Ideas Institute Simantra Maintra. Podle něho se musí Evropa například Rusku ubránit sama, vždyť má o 360 milionů obyvatel více a její ekonomický výkon je desetkrát větší.
Je na čase vytvořit plán evropských armád, které budou mohutným základem obrany starého kontinentu. Budeme se muset vrátit do časů studené války, říká Maintra, tedy alespoň co do počtu aktivních jednotek a zbraňových systémů. Boj o nový světový řád, jak tomu říká Putin, už začal, musíme být připraveni.
Trumpův výrok a nové strategické myšlení s ním spojené snad nejvíce otřásly Německem, které 80 let po porážce nacismu stále obtížně nese novou nutnost vlastní militarizace. Byl to šok: Budeme teď potřebovat atomovou bombu? – ptali se vážně novináři a politici jim na tuto otázku vážně odpovídali.
Čtěte také
Německo dnes už plní dvouprocentní kritérium NATO, ale jen díky číselným účetním operacím. Bundeswehr není dostatečně vyzbrojen, ani počet mužů ve zbrani neodpovídá současným potřebám. Německo by podle analytiků potřebovalo půl milionu vojáků, momentálně jich má jen 171 tisíc.
Kancléř Scholz slavně přislíbil 100 miliard eur na obranu, přezbrojení Bundeswehru ale nebude hned, navíc se ukazuje, že sto miliard nemusí stačit – pokud se Trump stane prezidentem, tlačit na bezpečnostní samostatnost Evropy nepřestane. Má prostou logiku: Proč by volič z Iowy nebo z Kansasu měl rozumět tomu, že má jít bránit Evropu?
Evropa se probouzí z bezpečnostního spánku s velkou kocovinou, které je třeba se rychle zbavit. I kdyby volby v USA vyhrál prezident Biden, jehož viceprezidentka Kamala Harrisová v Mnichově slíbila silnou americkou přítomnost v Evropě a intenzivní spolupráci na společné obraně, tlak na vojenské posílení Evropy bude pokračovat.
Zdá se, že se desetiletí nového zbrojení nevyhneme, jde jen o to, aby bylo co nejracionálnější. Bez spolupráce a velkých peněz všech členských zemí EU se to neobejde.
Autor je komentátor časopisu Euro
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
