Karel Barták: EU sníží ceny elektřiny a uleví tak spotřebitelům před zimou
Evropská unie vzkázala v pátek občanům sedmadvaceti členských zemí, že je před letošní zimou nenechá ve štychu. Že se postará, aby klesla cena elektřiny, pokusí se o zlevnění plynu a domluví rozumná úsporná opatření. Ministři „sedmadvacítky“ odpovědní za energetiku vyslali signál, který má uklidnit veřejné mínění rozjitřené nebývalou inflací i nervozitou z případné ledové zimy.
Dohodu se povedlo domluvit českému předsednictví v Evropské unii; je to však zatím jen dohoda o jakémsi politickém záměru – konkrétní parametry budeme znát příští týden, až Evropská komise na základě pátečního mandátu předloží legislativní návrhy.
Čtěte také
Hlavní – a očekávaná – novinka spočívá v zastropování ceny elektřiny vyráběné jinými než plynovými elektrárnami. Znamená to, že cena elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů, v jaderných a uhelných elektrárnách už nebude vázána na cenu nejdražšího zdroje na trhu, kterým jsou kvůli cenám plynu nyní plynové elektrárny.
Protože ceny plynu v EU vyrostly až dvanáctinásobně, zdražovala podobně rychle i elektřina a její výrobci, tedy ti neplynoví, dosahovali pohádkových zisků. Rozdíl mezi tržní cenou a novým stropem použijí nyní vlády členských zemí na podporu spotřebitelů, občanů nebo podniků postižených závratným zdražováním v posledních měsících.
Koordinované spoření elektřinou
Čtěte také
Ministři se ovšem nedohodli na hodnotě zmíněného „stropu“; Evropská komise navrhovala, aby se pohyboval kolem 200 eur za kilowatthodinu. Momentálně se elektřina v EU obchoduje za ceny kolem 500 eur za kilowatthodinu. Nedohodli se ani na tom, jestli bude opatření platit retroaktivně.
Předsedající český ministr Jozef Síkela na tiskové konferenci upozornil, že Evropa je v energetické válce s Ruskem a že prezident Putin usiluje o to, aby vyvolal v zemích EU paniku a narušil sociální smír. Pokud by Unie nedělala nic, „mohlo by to vyústit v největší ekonomickou krizi po druhé světové válce“, varoval. Její povinností je proto zajistit, aby navzdory nepříznivé situaci měly domácnosti i podniky v členských zemích „dostatek energií za dostupné ceny“.
Nabízí se samozřejmě otázka, zda to, co se v pátek v Bruselu domluvilo, bude k naplnění tohoto cíle stačit. Komise bude při přípravě návrhu muset brát v potaz skutečnost, že se energetický mix stát od státu velmi liší. Například ve Francii se vyrábí hodně z jádra, takže lacino, zatímco v Itálii hodně z plynu, takže draho.
Čtěte také
Trh je ovšem natolik propojen, že nejde nechat na každé vládě, ať si stanoví strop sama podle svých podmínek. Ani každá elektrárna vlastně neví, kam její produkce směřuje. Panuje tudíž obava, že strop bude nakonec docela vysoký – ceny sice klesnou, ale ne o tolik, aby to spotřebitele opravdu uklidnilo.
Ministři se shodli ještě na dalších naléhavých krocích, třeba na dobrovolném koordinovaném spoření elektřinou, které by mělo mít i formu přesouvání energeticky náročných výrob na víkendy nebo noční hodiny, kdy je k dispozici dostatek proudu z neplynových zdrojů.
Pozoruhodná je také obecná shoda na zastropování cen plynu. Je s podivem, že se tím chlubili, když nepanuje shoda ani ohledně míry a rozsahu takového kroku. Evropská komise si přeje zastropovat jenom ceny ruského plynu, a dokonce varuje, že plošný strop by mohl ohrozit dostupnost zkapalněného plynu v EU v okamžiku, kdy o dodávky soutěží celý svět. Řada zemí včetně Česka je ale právě pro takové řešení a fixaci maximální ceny ruského plynu odmítá jako nadbytečné politické gesto.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
