Karel Barták: Čaputové jiné představy o V4

Setkání V4 v Lánech
Setkání V4 v Lánech

Schůzka prezidentů Visegrádské čtyřky ve čtvrtek v Lánech potvrdila, že jediná slovenská Zuzana Čaputová veřejně vyhlašuje ambici pro Slovensko hrát konstruktivní úlohu při vývoji Evropské unie.

Na závěrečné tiskové konferenci mluvila o tom, že Evropskou unii čekají nové výzvy, na které musí reagovat i její víceletý rozpočet. Radila také, aby se V4 neuzavírala, ale naopak hledala spojence mimo středoevropský region.

Zásadně se tak odlišila od postojů zbývajících tří zemí Visegrádu, které trvají na tom, aby se hlavně nic neměnilo na toku peněz z evropské kasy na jejich infrastrukturální projekty a na zemědělství. Polský prezident Andrzej Duda a maďarský prezident János Adér doslova řekli, že jejich země požadují, aby příjmy z evropské pokladny zůstaly „stejné jako dosud“.

Tato rigidní stanoviska nevěští mnoho dobrého pro nadcházející složité vyjednávání o sedmiletém rozpočtu Evropské unie na léta 2021 až 2026. Návrh Evropské komise totiž počítá s tím, že příjmy středoevropských zemí ve srovnání se stávající sedmiletkou poklesnou.

Zaprvé proto, že některé z jejich regionů už natolik zbohatly, že ztratily nárok. A za druhé proto, že preference se přesunuly na jih Evropy – do zemí, které nejvíce trpí přílivem migrantů z Afriky a Asie, stejně jako dopady klimatických změn v podobě nebývalých veder, sucha a lesních požárů. A zatímco středoevropské země si užívají už řadu let hospodářský růst a pokles nezaměstnanosti, Řecko a do jisté míry i Itálii sužují nebývalé ekonomické a s nimi související sociální problémy.

Brexit a Srbsko

Zuzana Čaputová zmínila v Lánech právě klimatické změny jako příklad nových výzev, na které je třeba v rozpočtu reagovat. Mluvila také o zmírňování sociálních dopadů automatizace a robotizace v průmyslu, zejména automobilovém.

Pokud Slovensko bude při jednáních navrhovat orientaci některých výdajů právě tímto směrem, mělo by to zajímat zejména Česko, jehož automobilový průmysl je, podobně jako na Slovensku, tahounem ekonomiky.

Prezidenti na tiskové konferenci neřekli mnoho o tom, co si myslí o nadcházejícím odchodu Velké Británie z Evropské unie, což bylo také jedním z nastolených témat. Pouze Miloš Zeman vyčetl Evropské komisi, že svými „nesmyslnými direktivami rozčílila britskou populaci“.

Český prezident přitom nepochybně dobře ví, že evropské směrnice schvalují členské státy a Evropský parlament, nikoli komise. A že Británie dlouhodobě patřila k zemím, které tyto směrnice u sebe doma úspěšně a prospěšně uváděly do života.

Karel Barták

V4 konečně na prezidentské úrovni jednomyslně podpořila přijetí Srbska do Evropské unie. Stanovila pro to i orientační termín, rok 2027. Prezident Aleksandar Vučič, který byl do Lán také pozván, děkoval a vykládal, že kolegům otevřeně vysvětlil, jak to je v jeho zemi s ruským vlivem a vládou práva.

Škoda, že to na tiskové konferenci nezopakoval. V málokteré evropské zemi je na tom vláda práva a svoboda projevu tak špatně, jako právě tam, kde je prezidentem bývalý ministr pro informace diktátora Slobodana Miloševiče.

Autor je publicista