Jan Vávra: Češi opět proti všem!
Evropská komise navrhla, aby se členské státy zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Jde o součást závazku odsouhlaseného před šesti lety. Na nedávném summitu Evropské unie ale tento návrh ústy premiéra Fialy Česká republika odmítla.
Fiala argumentoval především poškozováním konkurenceschopnosti. Ještě dramatičtější byl lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který dokonce pohrozil, že pokud bude návrh přijat, on ukončí svou politickou kariéru. Evropské klimatické cíle ale odmítá i opoziční ANO. Podle Karla Havlíčka by jejich přijetí mělo devastující účinek na průmysl a životní úroveň obyvatel.
Čtěte také
Problém ČR ale spočívá v tom, že jsme v Evropě ve svém odporu ke snižování emisí poněkud osamoceni. I premiér Fiala přiznal, že „většinu států EU na své straně nemáme“. Důvodem převažujícího evropského trendu pokračovat v ochraně klimatu je postoj veřejnosti.
Zatímco ale podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru 85 procent občanů EU vnímá změnu klimatu jako zásadní problém a 81 procent občanů – včetně Maďarska, Polska či Slovenska – podporuje cíl klimatické neutrality do roku 2050, podporu bezemisní ekonomiky schvaluje jen 51 procent Čechů. Za námi jsou už jen Estonci.
Proč zrovna Češi nevidí změnu klimatu jako opravdový problém? Přitom zrovna v těchto dnech zažíváme vedra, jaká jsme ještě nedávno neznali a která jsou podle Českého hydrometeorologického ústavu právě důsledkem klimatické změny. A tato vedra mění léto v České republice v zásadní zdravotní hrozbu pro většinu obyvatel.
Čtěte také
I mladí a zdraví lidé mohou mít v důsledku přehřátí a dehydratace závažné komplikace, nejohroženější jsou ale lidé nad šedesát pět let, malé děti, těhotné ženy a lidé s chronickým onemocněním. Podle britského deníku The Guardian, vedra v posledních letech zabíjejí v Evropě ročně okolo 44 000 lidí. Podle vědců z Institutu globálního zdraví v Barceloně bude tento trend pokračovat.
Navíc nejde o jediný dopad klimatického rozvratu, dalšími jsou bleskové záplavy, lesní požáry nebo tornáda, které si také vyžádaly oběti na životech. A to nemluvím o suchu, o sinicích a přehřáté vodě v řekách, ve kterých hynou ryby po tunách. Závažných důsledků spalování fosilních paliv je už víc než dost.
Vina není jen na straně politiků
Klimatický rozvrat se tak stal jedním z nejzávažnějších problémů dneška. Je proto otázkou, proč si polovina jindy tak opatrných Čechů, kteří mají strach z migrantů, ačkoli tu skoro žádní nejsou, stále myslí, že se nás změny klimatu netýkají.
Čtěte také
Proč národ, který si zakládá na svém zdravém selském rozumu, zavírá oči před nebezpečím, které ho začíná již přímo ohrožovat a místo vlastního zdraví dává přednost prosperitě průmyslu?
Vina samozřejmě není jen na straně politiků, kteří klimatický rozvrat v očích veřejnosti bagatelizují a tvrdí, že snižování emisí nám diktuje Brusel. Stejně tak je to ale i odpovědnost vědecké komunity a novinářů, kteří bez přemýšlení přijímají tvrzení politiků, že Green Deal je třeba odmítnout a že před ochranou klimatu má přednost řešením problémů jako je konkurenceschopnost průmyslu a bezpečnost.
Člověk se skoro musí obávat, kolik lidí bude muset ještě při dalších vedrech, záplavách, požárech nebo tornádech zemřít, abychom si konečně uvědomili, že klimatický rozvrat je skutečně zásadní problém, který ohrožuje naše životy a naši budoucnost a že musíme se spalování fosilních paliv přestat.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
