Karel Barták: Unie vyhlásila mezikrok na cestě k bezemisní ekonomice, Česko je proti
Evropská komise podle očekávání vyhlásila cíl snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2040 o 90 procent, a to ve srovnání se stavem v roce 1990. Je to povinný milník na cestě k nulovým emisím v roce 2050, ke kterým se členské státy zavázaly na nejvyšší úrovni před šesti lety.
Komise to udělat musela a chystala se na to od března, ale otálela kvůli námitkám vlád členských států. Ty musí novou metu jednomyslně schválit, stejně jako ji musí projednat a odhlasovat Evropský parlament.
Čtěte také
Nálada v Evropě se za 10 let od pařížské klimatické konference (COP) podstatně změnila. Prioritu boje proti klimatické změně vystřídaly nové imperativy, zejména obrana, bezpečnost a konkurenceschopnost. Kolem potřeby dekarbonizovat se vedou nové spory – ačkoli momentální vlna veder může sloužit jako jasný důkaz, že klimatická změna nikam neodchází, naopak zůstává významnou výzvou a nebezpečím.
Česko je proti
Některé země, jako Polsko, Maďarsko ba dokonce Francie navrhovaly, aby se debata o tom, co bude v roce 2040, zatím odložila. Nejradikálnější postoj zaujalo Česko, které nový dekarbonizační „mezicíl“ prostě a jednoduše odmítá.
Čtěte také
Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl ve čtvrtek na schůzi Evropské rady. Lze předpokládat, že se pro takový postoj snaží nyní získat v Unii spojence, což nebude vůbec snadné.
Většina Evropanů totiž nadále považuje klimatickou změnu za „velmi vážnou“ nebo „vážnou“ hrozbu, 81 procent podporuje snahu Unie dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, ukázal průzkum Eurobarometr zveřejněný tento týden.
Tato podpora je velmi silná, tedy přes 70 procent, a to ve 24 z 27 členských států EU včetně „kverulantů“ typu Maďarska, Polska či Slovenska. Prudce ovšem klesá v případě Česka – cíl dosáhnout bezemisní ekonomiky podporuje jen 51 procent Čechů, následovaných už jen Estonci.
Čtěte také
Česká politická reprezentace, ať už vládní tábor, nebo opozice, tedy neriskuje významnou domácí ztrátu bodů, pokud se v EU staví na zadní. Ale i naopak – kladný postoj vlád většiny zemí nenarazí na nesouhlas domácího publika.
Pragmatický projekt celé Unie?
Místopředsedkyně Komise Teresa Ribeirová při prezentaci zdůrazňovala, že široce vychází z intenzivních konzultací, které Komise vedla s členskými státy, byznysem, odbory a dalšími aktéry.
Čtěte také
Výsledkem je podle ní pragmatický a flexibilní projekt, který bere v úvahu potřeby ekonomiky a propojuje požadavky konkurenceschopnosti a dekarbonizace. Diskuse s vládami bude podle ní pokračovat.
Připomeňme si, že Unie dnes „pracuje“ na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent, stále ve srovnání s rokem 1990. Všechno nasvědčuje tomu, že ho dosáhne. Do roku 2050 pak chce emise odstranit docela, což bude vyžadovat obrovské úsilí i nesmírný posun v inovacích a technologiích.
Je tedy logické, že Komise vytyčuje pevný mezistupeň. Středeční návrh byl startovním výstřelem pro dlouhé období obtížných jednání, ve kterých bude Česko zřejmě zastávat ty nejkrajnější postoje – a bude proto podle všeho i nejčastěji zklamáno konečným výsledkem.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
