Karel Barták: Bitva o evropský rozpočet se záhy rozhoří
Nekonečné a komplikované odcházení Velké Británie z Evropské unie, volby do Evropského parlamentu a obměna na nejvyšších postech evropských institucí zastínily v posledních měsících jednání o příštím sedmiletém rozpočtu EU.
Přitom členské státy mají na stole mimořádně kontroverzní návrh předložený už před více než rokem Evropskou komisí. Do maratonu jednání o něm se nikomu zjevně moc nechce, ale čas kvapí. Sedmiletý rozpočet na léta 2021 až 2026 by měl být hlavním chodem nacházejícího říjnového summitu.
Čtěte také
Připomeňme si, že jde zhruba o 1,14 bilionu eur, které Evropská unie vybere od členských států a které po dobu sedmi let potečou do různých oblastí činnosti EU. Připomeňme si také, že ačkoli čísla mohou vyvolávat závrať a kolem konečné podoby příjmů a hlavně výdajů se rozpoutá spousta vášní, sotva se dá očekávat, že by členské státy byly ochotny věnovat na společné aktivity více než jedno procento svého hrubého domácího produktu.
Právě v tom totiž spočívá brzda, ale i kouzlo přerozdělování na evropské úrovni. Státy nasypou do evropské kasy něco peněz, tedy ono jedno procento HDP. Tyto peníze se pak rozdělí podle dohodnutých pravidel s tím, že bohatší budou na tomto obchodu tratit a chudší na něm vydělají.
Ani ten nejhorší prodělek však nemůže být teoreticky vyšší než ono jedno procento HDP. Jde tedy o daleko menší sumy, než o jakých se obvykle rozhoduje při schvalování domácích národních rozpočtů. Jenže o sumy, které jedni jaksi posílají druhým, tedy o citlivé peníze.
Kvadratura kruhu
Evropská komise tentokrát trochu pozměnila zavedené pořádky, když navrhla snížit výdaje na zemědělství a na tzv. politiku soudržnosti a posílit financování nových aktivit, jako je společná obrana, ochrana vnějších hranic, boj proti klimatickým změnám nebo stabilizace eurozóny. Neznamená to radikální převrat, ale přeci jen posun.
Čtěte také
Evropská unie nemůže dost dobře přestat financovat zemědělství, když jde o zcela integrovaný sektor, který členské státy do značné míry dotovat nesmějí. Stejně tak nemůže opustit politiku solidarity s chudšími zeměmi, zůstává-li vnitřní ekonomická rovnováha nadále cílem celé unie.
Řada západních politiků však dává najevo své rozčarování nad politickým vývojem v zemích jako Maďarsko, Polsko či Rumunsko. Proč by měli jejich daňoví poplatníci financovat projekty tam, kde nejsou dodržována pravidla právního státu?
Podle nizozemského ministra zahraničí Stefa Bloka by bylo jen logické, kdyby „odstranění problémů tohoto typu bylo stanoveno jako podmínka pro výplaty z rozpočtu unie“. Evropská komise nabídla, že vypracuje nařízení, které by vzalo v potaz tyto požadavky.
Čtěte také
Pro Maďarsko, Polsko, ale i Česko je to nepřijatelné. Výhrady má dokonce i právní služba Evropské komise. Lze svrchovanou zemi připravit o peníze, na které má podle práva nárok, kvůli momentálním pochybnostem o aspektech jejího politického vývoje?
Summit ukáže sílu obou skupin zemí a možnosti dosáhnout nějakého kompromisu. Nakonec, proč by se měly země Visegrádu a některé další bát? Vždyť přeci tvrdí, že vláda práva u nich není nikterak ohrožena.
Boj o rozpočet bude tedy úporný. Bude třeba najít peníze na pokrytí propadu způsobeného brexitem, zachovat základní strukturu podpor zemědělcům a chudším členským zemím, investovat do nových priorit a přitom se vejít do jednoho procenta HDP. Kvadratura kruhu.
Odcházející předseda Komise Jean Claude Juncker se před časem holedbal, že bude hotovo ještě za jeho funkčního období, tedy do začátku listopadu. Už dávno je však jasné, že jednání se potáhne hluboko do příštího roku.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.