Kamila Pešeková: Zájem Slováků o očkování neroste, vakcíny vyhrocují nálady ve společnosti
Očkování proti covidu-19 mělo přinést Slovensku úlevu od pandemie. Ve skutečnosti ale zemi rozděluje na ty, kteří ho kategoricky odmítají, a ty, kteří na jeho účinky spoléhají. Podle nedávno zveřejněného průzkumu přestal růst počet těch, kteří vnímají vakcinaci pozitivně. Nyní se tato skupina drží na necelých 52 procentech.
Naopak od března roste počet Slováků, kteří očkování odmítají, aktuálně představují podíl 36 procent. Odborníci přitom tvrdí, že k dosažení kolektivní imunity, která by bránila dalšímu šíření nákazy i vzniku nový mutací, by bylo zapotřebí, aby měly obě dávky aspoň tři čtvrtiny populace.
Čtěte také
Očkování a všechno, co s ním souvisí, se stalo politickou otázkou a také se stává zdrojem vyhrocování nálad ve společnosti. Ukázalo se to během nedávného schvalování novely zákona o očkování. Podle původního návrhu měli mít zaočkovaní občané řadu výhod oproti nezaočkovaným.
Odpůrci vakcín se následně shromáždili před parlamentem. Když se jim pak nepovedlo proniknout přímo dovnitř Národní rady, demonstrovali hlasitým a agresivním způsobem před budovou. Koaliční populistická strana Sme rodina milionáře Borise Kollára následně odmítla pro zákon hlasovat.
Nakonec se ho podařilo schválit ve zmírněné podobě a výhody zaočkovaných oproti těm ostatním nebudou tak velké. Základní myšlenka původního návrhu zůstala zachována: některé provozovny i služby budou přístupné jen pro očkované, testované, anebo ty, co překonali covid.
Nezaměstnanost a vzdělání
Odpůrci vakcín tak dosáhli určitého úspěchu. Hlavně si ale zajistili pozornost u veřejnosti. Protože s jídlem roste i chuť, ve svém úsilí nepoleví a příště jich přijde demonstrovat ještě o něco více.
Čtěte také
Za zmínku stojí další průzkum, který vidí souvislosti mezi postojem k vakcínám a dosaženou životní úrovní. Platí, že čím je vyšší, tím vyšší je zaočkovanost. Nejvyšší počet zaočkovaných lidí je v Bratislavském kraji.
Jiné regiony na tom nejsou tak dobře. Zvláště ty s vysokou nezaměstnaností, kde je i nižší úroveň dosaženého vzdělaní. To jsou zároveň i regiony, kde se těší silné podpoře fašista Marian Kotleba nebo bývalý premiér Robert Fico.
A právě Fico patří mezi velmi hlasité odpůrce očkování, když mluví o nedostatečné bezpečnosti vakcín, pokusech na dětech a lživé očkovací kampani. Mezi Slováky tak vnáší iracionální strach z vakcinace.
Čtěte také
Je otázkou, co by občanům poradil, kdyby byl ještě premiérem. Jestli by je odrazoval od očkovacích látek, které jsou používány na celém světě. Fico vnímá křehkost současné vlády, která musí nelehké covidové období zvládnout. Proto je i v jeho zájmu udržovat u občanů nespokojenost, protože je tak může získat jako potenciální voliče. Konkuruje o ně nejenom s Kotlebou, ale i dalším expremiérem Petrem Pellegrinim. Fico ví, že čím víc bude křičet, tím větší pozornost přitáhne.
Slovenská vláda se už nějakou dobu snaží přesvědčit občany očkovací reklamní kampaní. Možná by ale měla namísto toho rozšířit model, který se už v nedávné minulosti osvědčil, a to jezdit s pojízdnými očkovacími týmy přímo za občany.
To se ukázalo být dobrým řešením hlavně pro ty, kteří měli problém přihlásit se přes internet nebo žijí v malých odlehlých obcích, které jsou od nejbližšího očkovacího centra vzdáleny desítky kilometrů. Velký ohlas mělo také očkování bez registrace v obchodním centru v Prešově, kde se inspirovali Českou republikou.
A když už zabraly neotřelé způsoby, proč například na Slovensku nezkusit očkování ve vybraných kostelech nebo jiných podobných zařízeních? Nebo aspoň umožnit to u obvodních lékařů?
Podzim se blíží a s ním se může dostavit i další vlna pandemie. Proč proto nevyužít všechny možnosti a očkovat, kde se dá. Pak by nebyl zákon zvýhodňujícího jednu část obyvatelstva před druhou vůbec zapotřebí.
Zároveň by se Slovensko mohlo přiblížit kolektivní imunitě a získat tak nad možnými dalšími vlnami pandemie navrch.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.