Kamila Pešeková: Zvýší slovenské covid pasy zájem o očkování?

Potvrzení, která o očkování dostávají, nejsou jednotná. Někteří si odnesou papír formátu A4 se slovenským textem a razítkem, jinde dávají kartičku. Tato potvrzení, tedy jakési provizorní covid pasy, neobsahují zatím anglický překlad a nemají ani žádný elektronický kód. V souvislosti se začínající letní sezónou se to ukázalo jako problém.

Čtěte také

Kamila Pešeková: Slovensko zrychluje očkování i bez Sputniku

Ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský proto přislíbil vydávání dvoujazyčných potvrzení s platností do doby, než začnou fungovat jednotné evropské certifikáty.

Vzájemné uznávání očkování

Některé země proto začaly uzavírat se svými nejbližšími sousedy dvoustranné dohody s cílem usnadnit svých občanům přechod hranic a následný návrat domů. Tímto způsobem se propojilo i několik středoevropských států, které si vzájemně certifikáty uznávají už teď. Jedná se o Polsko, Maďarsko, Českou republiku, Rakousko a Německo. Slovensko ovšem mezi nimi zatím chybí.

Čtěte také

Julie Hrstková: Covid pas za všechny peníze

V případě Maďarska dokonce ani nevadí, že jako jediná země v Evropské unii podává i očkovací látky z Číny a Ruska, které Evropská léková agentura zatím neschválila. A u Německa není na překážku, že mají pouze žlutý papírový mezinárodní očkovací pas, který není v podstatě vůbec chráněný před možným zneužitím. Zato je ale trojjazyčný.

Pozitivní motivace

Slovenská vláda už slíbila, že současný chaos změní. V nejbližší době budou i na Slovensku vydávány certifikáty, které budou obsahovat QR kód, a budou hlavně i v angličtině. Krátkodobá izolace, ve které se země ve srovnání se svými nejbližšími sousedy ocitla, by tak měla v dohledné době skončit. Je to možná detail, ale na Slovensku může mít rozhodující význam. Perspektiva, že nějaký dokument otevře znovu dveře pro cesty do zahraničí, může pro někoho být dostatečným motivem očkování absolvovat.

Je to důležité hlavně pro mladší ročníky, které jsou celkově mobilnější. Na Slovensku už otevřeli možnost i pro šestnáctileté, aby se registrovali a mohli tak získat jednu z očkovacích látek. Byla tím zrušena věková hranice pro vakcíny, takže kdo je bude chtít, bude se o ně moct přihlásit.

Podobně jako v jiných zemích jsou i na Slovensku patrné rozdíly v ochotě se očkovat. Platí, že čím víc na východ, tím víc zájem klesá. Naopak ve velkých městech je zatím poptávka vyšší než nabídka. To, co se osvědčilo, jsou mobilní očkovací týmy, které jezdí do vesnic, vysvětlují lidem smysl očkování a vakcínu hned aplikují. I s jejich pomocí je možné dosáhnout v dohledné době cíle, aby proočkovanost obyvatelstva dosáhla 60 procent.

Kamila Pešeková|foto:Radko Kubičko,Český rozhlas

Není to malý cíl, pokud si vzpomeneme, jaká byla donedávna situace na Slovensku. Pandemická politika státu působila zmatečně. Vláda zpočátku, během první vlny, naslouchala odborníkům a řídila se jejich radami. Pak ale tehdejší premiér Igor Matovič nabyl dojmu, že sám ví nejlépe, jak zbavit Slovensko infekce. Podle toho to také vypadalo. Slovensko zkraje roku postupovalo stále výš mezi státy s nejvyšší úmrtností na počet obyvatel. Zdravotnictví se na to zdálo být zcela nepřipravené a kolabovalo. Do toho si země dovolila luxus v podobě hluboké vládní krize. Tady se ale potvrdilo, že všechno zlé je pro něco dobré: vyměnil se premiér a nový ministr zdravotnictví, který je vojenským lékařem, začal přistupovat k pandemii velmi věcně a bez toho, aby se snažil za každou cenu zalíbit.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu