Kamila Pešeková: Varování ze Slovenska. Česko je na dálnici do pekla, ale může stihnout ještě odbočit

13. říjen 2020

Česko bylo dlouhé roky pro Slováky něco jako starší bratr, ke kterému vzhlíželi. Byl v mnohém lepší a většinou bylo dobré ho následovat. Ať už šlo o hospodářské výsledky, nebo prozápadní zahraniční politiku. Téměř nulová jazyková bariéra a společná historie v rámci jednoho státu, tento vzájemný úzký vztah jen umocňovaly.

Pandemie nového koronaviru mění zdá se i toto pravidlo. „Máme poslední naději, abychom se nevydali českou cestou,“ uvedl o víkendu k novým opatřením své vlády slovenský premiér Igor Matovič. S tím, že pokud se tohle Slovensku nepodaří, čeká ho podobný lockdown jaký zažily Bergamo, Madrid nebo New York.

Čtěte také

Slovensko zavádí přísná opatření, protože počty jeho nakažených dlouhodobě stoupají. Během posledního týdne přibylo v zemi asi 6 800 nových případů.

Situace je v pětimilionové zemi skutečně vážná. Velkým problémem se ukázalo být, že lidé vládní nařízení obcházejí všemi možnými způsoby a nevěří jim.

Příkladem toho se stal region Orava. Nejsevernější část Slovenska má momentálně nejvyšší počty nakažených. A proč? Důvod je prostý. Namísto toho, aby dodržovali pokyny a doporučení nepořádat velké veřejné akce, začali Oravané jednoduše přesouvat svatební a další oslavy do blízkého Polska. Na nich se scházeli ve velkých počtech, které by už doma, na Slovensku, možné nebyly.

Rozdíl 14 dní

Podle nového nařízení platí na Slovensku zákaz shromažďování pro více než šest osob, s výjimkou lidí z jedné domácnosti. Roušky jsou povinné i venku. Na středních školách se okamžitě zavedla distanční výuka. Bohoslužby v kostelech se ruší. Do nákupních center mohou Slováci jen po změření teploty.

Zavádějí se opět časy, kdy mohou v obchodech nakupovat pouze senioři. Restaurace mohou podávat jídlo jen ve venkovních prostorech anebo ho balit s sebou. Mimo provoz jsou fitness centra, bazény a interiérová sportoviště. Během nejbližších dní chce ministerstvo obrany nasadit 500 vojáků. Měli by pomáhat s trasováním nakažených v odběrných místech i přímo v nemocnicích.

Čtěte také

Režim na slovensko-českých hranicích se zatím měnit nebude. Nicméně – Slováci sledují situaci v Česku víc než bedlivě.

„Nechceme udělat chybu, že – obrazně řečeno – nestihneme z dálnice do pekla odbočit do normální země. Obáváme se, že Česko je na té hraně, kdy ještě odbočit může,“ uvedl ministr práce Milan Krajniak.

Mezi vývojem v obou zemích je rozdíl asi 14 dní. „Pokud nepřijmeme razantní opatření, naše křivka bude růst stejně jako v Česku,“ zaznělo varovně od ministra zdravotnictví Mareka Krajčího.

Koronavirová pandemie se tak zasloužila o to, že Česko přestalo být pro Slováky vůbec poprvé vzorem. Naopak, je teď odstrašujícím příkladem. Nejen pokud jde o čísla nově nakažených, ale i o způsobu, jakým vláda komunikuje s občany. Jak si výroky klíčových ministrů odporují.

Kamila Pešeková

I tady jde Bratislava ve šlépějích Prahy, jak ukazuje ostrý konflikt mezi premiérem Matovičem a místopředsedou vlády a šéfem koaliční strany Richardem Sulíkem.

Oba se přou, co váží víc – jestli zdraví lidí, nebo ztráty hospodářství. Na takovéto šarvátky má teď málokdo ze slovenských občanů náladu. Od vlády a jejích představitelů si přejí jediné: aby všichni táhli za jeden provaz.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio