Kamila Pešeková: Slovensko 2018 a odkaz Jána Kuciaka
Už dlouho nebylo Slovensko ve středu zájmu světových médií tak, jak tomu bylo v roce 2018.
Stalo se tak poté, co byli koncem února zavražděni mladý novinář Ján Kuciak a jeho přítelkyně Martina Kušnírová.
Kamila Pešeková: Jak selhává Ficův politický instinkt
Slovensko se stále ještě nemůže vzpamatovat z úkladné vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Co zpočátku mohlo vypadat „pouze“ jako kriminální čin související s reportážemi o organizovaném zločinu, se stále více stává politickým thrillerem.
Událost zpočátku vypadala jako kriminální čin. Postupem času přerostla kauza do nebývalých rozměrů. Datový novinář Kuciak totiž odhaloval propojenost slovenské politiky a tamního podsvětí. Vražda se stala symbolem morálního bahna, ve kterém Slováci v posledních letech žili.
Po smrti Jána Kuciaka zažila země velké hnutí protestů na náměstích ve všech větších městech. A podobně jako na konci éry Vladimíra Mečiara, tak i v roce 2018 se demonstrantům nakonec podařilo dosáhnout odstoupení dlouholetého premiéra - Roberta Fica.
Nový předseda vlády Peter Pellegrini se stal kompromisem mezi tím, co požadovali demonstranti na náměstích a tím, kam až byla ochotna ustoupit vládní strana Smer. Ta kategoricky odmítala předčasné volby. Uvědomovala si, že vítězství z roku 2016 by nebyla schopna zopakovat s takovou suverenitou, jakou by potřebovala.
Slovensko a prozápadní hodnoty
Kamila Pešeková: Peter Pellegrini, pohledný premiér Slovenska. Bude stačit na svoji funkci?
Slovenský prezident jmenoval novou vládu. Premiérem se stal Peter Pellegrini a jeho kabinet má oproti tomu původnímu čtyři nové ministry.
„Premiér-poutník“, jak občas předsedu vlády žertem slovenská média v narážce na jeho italské příjmení označují, se chopil úřadu zpočátku rozpačitě a s vědomím, že ho sleduje velký bratr, tedy stranický předseda Fico. Nakonec se Pellegrinimu podařilo v průběhu dalších měsíců obsadit přední příčky nejen nejpohlednějších, ale také nejoblíbenějších domácích politiků.
Snad tím také dokázal zastavit propad Smeru u voličů. Ale o tom, že by byl z takového vývoje spokojený silný muž slovenské politiky Fico, se hovořit nedalo. Ve Ficových očích se stal nový premiér nejenom konkurentem, ale zároveň i tím, kdo má v rukou jeho další politický osud. Opět se nabízí paralela s politickým koncem Vladimíra Mečiara, kdy se bývalý premiér upínal o to silněji ke své politické funkci, o co víc se blížil jeho politický konec.
Za začátek Ficova sestupu z politických výšin někteří pozorovatelé označují už prezidentské volby z roku 2014, ze kterých vzešel jako překvapivý vítěz prezident Andrej Kiska. Právě Kiska měl v roce 2018 oznámit, jestli bude opět kandidovat. Pokud by se do prezidentského klání znovu pustil, podle průzkumů veřejného mínění by jej díky jeho nezištnému vystupování na veřejnosti patrně opět vyhrál. Kiska však oznámil, že prezidentem být dál nechce.
Kamila Pešeková: Kiskův „rudolfínský“ projev
Václav Havel měl v roce 1997 svůj slavný projev v Rudolfinu, který na několik příštích let určil politickou agendu v Česku a zavedl také pojem „blbé nálady“.
Nejpozději v týdnech po Kuciakově smrti sehrál důležitou roli, kdy při sestavování nové vlády odmítal jmenovat některé kandidáty na ministry, protože je označil jako nepřijatelné. Kiska opakovaně kritizoval poměry v zemi, poukazoval na všudypřítomnou korupci a nedůvěru ve stát a jeho instituce. A to i v případě zdlouhavého vyšetřování novinářovy vraždy, kdy dlouhé měsíce nebylo jasné, kam a jestli vůbec se vyšetřování posunulo.
Na podzim se jméno Jána Kuciaka dostalo opět na titulní strany nejen slovenských médií. Policie totiž zatkla jednu ženu a tři muže, kteří měli být přímými účastníky, tedy objednateli nebo vykonateli vraždy obou mladých lidí.
Postupně vypluly na povrch další šokující informace, a to že novináře Jána Kuciaka sledoval bývalý novinář Peter Tóth, že Martina Kušnírová se stala spoluobětí jaksi omylem, a především, že s celou kauzou podle všeho souvisí jméno Mariána Kočnera, podnikatele s pochybnou pověstí. Ten měl plánovat vraždy dalších lidí.
Kamila Pešeková: Když jsou pachatelé přesvědčeni, že vraždí dokonale
Dlouhou dobu se zdálo, že vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové z konce února nemá žádné výsledky a policie přešlapuje na místě.
A i když Slovensko slavilo na podzim 2018 sto let od vzniku Československa, nebylo to téma, které by zaujímalo většinu Slováků. Listopadové komunální volby ukázaly především rozpolcenost země a velké názorové rozdíly mezi městy a venkovem. Ve volbách voliči dali najevo touhu po společenských změnách a potvrdili požadavky, které zaznívaly na slovenských náměstích.
Vládní strana Smer přišla o třetinu starostovských postů. Tento výsledek opět ukázal, že popularita strany klesá. A namísto toho, aby se strana semkla, tak nejenže nebyla schopna zveřejnit jméno svého kandidáta na prezidenta, ale také nepodržela „svého“ ministra zahraničí Miroslava Lajčáka, který jako spoluautor Globálního paktu OSN o migraci prosazoval jeho přijetí na Slovensku.
Tímto také zároveň ustoupila svému vládnímu partnerovi Slovenské národní straně, která dlouhodobě prosazuje nasměrování kurzu zahraniční politiky východním směrem, když Rusko a jeho aktivity odmítá vidět jako hrozbu. Téma migračního paktu se tak stalo symbolem boje o prozápadní hodnoty. Jsou to tytéž hodnoty, o které šlo demonstrantům na slovenských náměstích.
Je naprosto nepřijatelné, aby novináři museli umírat kvůli své práci. I když by se mohlo s téměř jednoročním odstupem zdát, že smrt Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové pomohla nastartovat potřebné změny ve společnosti, cena za takovou změnu je příliš vysoká. Rodiče zavražděných mladých lidí, kteří si je chodí každý den připomínat na hřbitov, by mohli vyprávět.
Související
-
Zpovykaní Pražané, odraz ode dna, čučkaři nebo kampaň? Vyberte Výrok roku 2018
Stejně jako v loňském roce, i letos nominovali komentátoři, kteří spolupracují s pořadem Názory a argumenty, výroky politiků, které považují za ikonické.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.