Kamila Pešeková: Slovenská (ne)debata o interrupcích
Slovenskem už nějakou dobu hýbe téma interrupcí. Parlament schválil v prvním čtení novelu zákona, a pokud projde v dalším schvalovacím procesu, začne platit od května 2022.
Jeho předkladatelkou je bývalá dlouholetá politička za křesťanské demokraty Anna Záborská, která se při posledních volbách dostala do Národní rady na kandidátce vládního hnutí OĽANO. Volili ji hlavně ti, co si od toho slibovali právě změnu interrupčního zákona, který byl z jejich pohledu moc liberální. Záborská jejich očekávání naplnila.
Čtěte také
Ona sama tvrdí, že zákon dává větší prostor pro pomoc ženám, které se dostanou do tíživé situace v souvislosti s neplánovaným těhotenstvím. Novým prvkem je institut utajovaného těhotenství, podle kterého by ženy od 6. měsíce mohly být na pracovní neschopnosti, aby mohly těhotenství před veřejností skutečně utajit. Podle kritiků novela zasahuje do odborných kompetencí zdravotníků. Odmítnutí zákona požaduje asi 170 lékařů a dalších pracovníků ve zdravotnictví.
Další klín
Do slovenského veřejného prostoru se dostává opět výbušné téma, které má potenciál rozdělovat společnost, protože zdánlivě zná pouze dvě možnosti – buď je někdo pro, nebo proti. Poté co se Slováci nemohli a nemohou shodnout na užitečnosti očkování proti covidu a proočkovanost země je nízká – neočkovaných je 55 procent –, jsou interrupce dalším tématem, na kterém se Slovensko nedokáže sjednotit. Otázkou je, kdo může mít zájem na dalším štěpení a hádání společnosti. Jako by si Slováci už nepamatovali na doby, kdy se radikálně dělili na ty, kdo byli příznivci a naopak odpůrci někdejšího premiéra Vladimíra Mečiara.
Všude na světě budí debaty o interrupcích velké emoce, dokážou spolehlivě rozdělit i celé rodiny. Bylo to vidět i v řadě západních zemí, které v nedávné minulosti téma otevřely, včetně Německa nebo Irska.
Debata? Ne, děkujeme
Čtěte také
Na Slovensku, s jeho nízkou kulturou veřejných diskuzí, je proto vedena o to tvrdohlavěji. Naslouchat argumentům druhé strany se nenosí, a už vůbec ne uznat, že i oponent může mít v něčem pravdu, a dokonce mu i ustoupit. Ústupky jsou vnímány jako projev slabosti. Naopak jde o to, prosadit svůj názor silou, v tomto případě politickou. To potvrzuje bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, podle které Slováci nejsou v současné době nejen schopni respektovat opačný názor, oni ho chtějí rovnou zlikvidovat.
O tom, že hlasování rozděluje i slovenskou vládní koalici, svědčí i skutečnost, že pro novou úpravu byla dosud většina vládních poslanců OĽANO, hnutí Sme rodina, ale také poslanci opoziční extremistické Ľudové strany Naše Slovensko. Naopak liberální část koalice byla proti.
Už iracionální a urputně vedená slovenská debata kolem covidu ukázala, že když se dělá z medicíny politické téma, je to špatně. To samé platí i o problematice interrupcí. Tím spíš, že čísla nově nakažených znovu začínají trhat rekordy a nemocnice starající se o covidové pacienty se dostanou brzy na pokraj svých možností.
Kdo v této situaci řeší interrupce, jako by ztratil smysl pro realitu. Ale jestli někdo chce ještě víc rozeštvat společnost, lepší okamžik si najít nemohl.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Související
-
Lída Rakušanová: Slovensko, náš vzor?
Těsné vítězství koalice SPOLU a jeho bleskurychlá dohoda o budoucí vládě s koalicí Pirátů a Starostů silně připomíná situaci na Slovensku před více než dvaceti lety.
-
Kamila Pešeková: Slovensko je zraněnou zemí, prohlásila Zuzana Čaputová a vyzvala k soudržnosti
Slovensko potřebuje stabilitu, klid založený na pravdě i solidaritě. Tak znělo poselství Čaputové, která požádala Roberta Fica, aby nepodněcoval nenávist ve společnosti.
-
Kamila Pešeková: Jak odpůrci očkování chtěli dobýt slovenský „Kongres“
Když dva dělají totéž, není to totéž. Napadlo to asi mnoho lidí, když viděli demonstraci odpůrců covidových opatření Bratislavě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.