Kalousek: Vsadil bych se, že mezi říjnem a lednem vznikne nová strana. Poptávka nešťastných voličů je

9. červenec 2024

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek vládě vyčítá rozpočtové hospodaření. Je přesvědčen, že neplní svůj předvolební slib dát státní rozpočet do pořádku. Co ho na české politické scéně zatím naposledy rozčílilo? A může podle něj pro domácí voliče fungovat nová evropská platforma Patrioti? „Ať už jsou to rakouští Svobodní nebo maďarský Fidesz, nenajdete tam žádnou stranu, která by měla něco společného s českými zájmy,“ upozorňuje Kalousek. 

Z událostí v posledních několika dnech Miroslavem Kalouskem nejvíce otřáslo bombardování dětské nemocnice v Kyjevě: „To se přiznám, že zatřese i s tvrdým chlapem. Je to urážka všeho lidského, co snad každý z nás v sobě má.“

„Asi nejvýznamnější událostí v Evropě byly samozřejmě francouzské volby a spekulace o tom, co bude pro Evropu znamenat francouzské uspořádání. Bude se hledat těžko. Pochopitelně událostí, která se přímo týká České republiky, je založení frakce v Evropském parlamentu, Patrioti pro Evropu. Možná jí můžeme říkat Patrioti pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ glosuje Kalousek.

Přestože se v tuto chvíli jedná o třetí největší frakci v Evropském parlamentu, Kalousek si myslí, že bude bez vlivu, protože ostatní frakce ji obklíčí a dají dohromady většinu.

„To, že se vítěz evropských voleb v České republice (hnutí ANO) s těmito lidmi dal dohromady do jedné evropské frakce, je taky varovné. Ať už jsou to rakouští Svobodní nebo Orbánův Fidesz. Tam nenajdete žádnou stranu, která by měla něco společného s českými zájmy. Naopak. Pokud bychom hledali třeba největší odpůrce Benešových dekretů, tak to jsou rakouští Svobodní a maďarský Fidesz,“ varuje Kalousek.

České zájmy

Další z významných momentů posledních dní byla i „jednání o míru“ maďarského premiéra Viktora Orbána. To na bývalého ministra financí působí nebezpečně.

Čtěte také

„Taky proti tomu protestovala většina evropských lídrů, protože Maďarsko se ujalo svého půlročního předsednictví (Evropské rady) a lídr předsednické země nevěděl, co udělat lepšího, než odjet do Moskvy,“ zdůrazňuje.

„Drtivá většina lídrů – včetně našeho premiéra (Petra Fialy z ODS) – pokládali za nutné se od toho veřejně distancovat. To je správně. A je pochopitelné, když Evropa nezní jedním hlasem v tak zásadní věci, jako je ruská agrese na východní hranicích Ukrajiny, tak to vždycky oslabuje odhodlání,“ dodává.

Nová strana?

Miroslav Kalousek odmítá rozebírat spekulace o tom, že by chtěl založit novou stranu před příštími volbami do Poslanecké sněmovny. Pokud by ale měla vzniknout nová strana, je podle něj důležité načasování.

„Poptávka lidí, kteří jsou nešťastní z pocitu, že nemají koho volit a nechce se jim volit někoho jenom proto, že druhá alternativa je ještě horší, je veliká. Na trhu voličů platí ta samá zásada jako na jakémkoliv jiném trhu. Je-li někde velká poptávka, tak dříve nebo později se tam objeví nabídka,“ popisuje.

„Kdybych někomu radil, jak to udělat, tak bych řekl: ‚Rozhodně to nedělej před krajskými a senátními volbami, protože ohlásit vznik nového subjektu a pak nebýt v těch volbách vidět, to je velmi nešikovné.‘ Takže prostor je někde mezi říjnem a lednem,“ hodnotí někdejší politik. 

Skoro bych se vsadil – aniž bych komentoval, jestli se na tom budu, nebo nebudu účastnit, protože to opravdu nevím – že něco takového v té době vznikne,“ předpovídá Kalousek.

„Strašně bych si přál, kdyby se koalice Spolu, pro kterou jsem leccos snad i udělal, ještě vzpamatovala. Do voleb je ještě víc než rok, to není krátký čas,“ pokračuje a uzavírá: 

„Myslím, že rozhodující informaci dostaneme my všichni, co jsou trochu zklamaní nebo hodně zklamaní voliči Spolu, s rozpočtem na rok 2025. Jak moc vláda myslí vážně, že chce vládnout zodpovědně, anebo jestli o tom chce mluvit.“

Poslechněte si celý rozhovor moderovaný Barborou Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , job

Související