Bylo hodně těžké mužům dokázat, že tam patřím, popisuje první česká hasička u výjezdové jednotky
Téměř před dvěma lety se Michaela Plšková Žďárská stala první profesionální hasičkou výjezdové jednotky. Jak se dokázala vypořádat se stereotypy o ženách v této profesi? „Moje předsudky se mi potvrdily. Ale na druhou stranu si myslím, že se mi je podařilo zbořit. Ženy můžou fungovat v pánském kolektivu,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Když se Plšková Žďárská stala 1. září 2022 první českou profesionální hasičkou u výjezdové jednotky, často v rozhovorech dostávala otázky, jestli je to práce pro ženu a jaké to je v mužském kolektivu. Jejím cílem bylo bořit předsudky o ženách v této profesi.
„Myslím si, že nejvíce překvapující byla náročnost zapadnutí do kolektivu. Asi jsem si nemyslela, že to bude až tak úplně náročné. Ale docela si myslím, že jsem to nakonec zvládla. Muži asi mají takovou představu, že tam prostě žena nepatří. S tím jsem tam nastoupila. Bylo hodně těžké jim dokázat, že tam patřím,“ popisuje.
Čtěte také
„Moje předsudky se mi potvrdily, ale na druhou stranu si myslím, že se mi je podařilo zbořit. Opravdu si myslím, že ženy můžou fungovat v pánském kolektivu,“ doplňuje.
Před dvěma lety přitom ještě pro server iROZHLAS.cz popisovala, že tak enormní zájem o svou osobu nečekala. Nyní už kromě ní zasahují při výjezdech další tři ženy.
„Čtyři ženy v České republice jsou samozřejmě hrozně málo na to, aby to bylo standardem nebo něco normálního. Myslím si, že se čekal mnohem větší boom. Nicméně tím, že se pořád spekuluje o mzdách hasičů, tak si myslím, že v současné době to není tak lukrativní povolání pro ženy. A ani pro muže, což je strašná škoda,“ lituje.
„Za ty dva roky jsem se přesvědčila o tom, že hasiči jsou volaní z 90 procent k událostem, kde byste je nečekali. Nedovedla jsem si ani představit, kolik toho je,“ přibližuje náročnost svého povolání Plšková Žďárská.
Kromě autonehod a požárů zasahují hasiči třeba při otevírání bytu, otevírání výtahu nebo k uzavírání vody. V současnosti je lidé často volají k odstranění vosích a sršních hnízd. Celá hasičská jednotka musí vyjíždět i v situacích, kdy někomu uvízne prsten na prstu.
Ženský přístup
Při vykonávání samotného povolání je podle Plškové Žďárské jedno, zda se jedná o hasiče, nebo hasičku. Všichni poslouchají rozkazy velitele.
Čtěte také
„Ženský přístup se ale projeví, co se týče třeba empatie. Když jedeme na otevření bytu a je tam stará paní, které se neudělalo dobře, tak radši vidí ženu než muže,“ přiznává.
„Myslím, že ještě stále není dost velká informovanost lidí o tom, že ženy do výjezdu můžou nastoupit. Nedávno jsem se setkala s malou hasičkou, která byla na mezinárodní olympiádě CTIF, což je odvětví požárního sportu. Ptala jsem se jí, jestli by chtěla být jednou hasička. A ona říkala: ‚Ale mně rodiče říkali, že ženy mohou být jenom v kanceláři.‘ A já říkám, že už to tak není,“ zdůrazňuje hasička Plšková Žďárská.
Jak lépe propagovat hasičkou profesi? Jaké zkušenosti může hasičům přinést zásah v zahraničí? A narůstá riziko požárů se změnami klimatu a stále teplejším počasím? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus v úvodu článku.
Související
-
Uhasí a ještě chrání. Nová hasební deka by při menších požárech mohla nahradit hasicí přístroj
Zapomenuté jídlo na sporáku nebo nedbalost při kouření. S jejich uhašením by nově mohla pomoci speciální hasební deka, na které se podíleli také vědci z Univerzity Karlovy.
-
Lukáš Jelínek: Nehrozí, že stát nedokáže zajistit ani své základní funkce?
„Nemáme, nedáme, zeptejte se v lednu.“
-
Hledají se noví hasiči. Hasičský záchranný sbor chce mít do příštího roku o tisíc členů více
Hasičský záchranný sbor hledá posily. „Uchazeč musí být fyzicky zdatný absolvent střední školy s maturitou a být zdravotně a psychicky způsobilý,“ říká jeho ředitel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.