Kalhousová: Izraelská armáda nechce zodpovědnost za civilisty v Gaze. Podle Turečka jí ale může zůstat

19. prosinec 2025

V Pásmu Gazy se letos podařilo dojednat křehké příměří, které trvá od 10. října. Jak stabilní je současná situace? „Já myslím, že situace se zlepšila,“ říká v Pořadu Pro a proti ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. „Izrael se bude muset starat o obě strany, nejenom o ‚své Palestince‘,“ varuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze Břetislav Tureček.

Čím to je, že příměří mezi Izraelem a Hamásem sice trvá, ale naplňování mírového plánu se, zdá se, zadrhlo, paní Kalhousová?

Irena Kalhousová: Já myslím, že každý, kdo četl na začátku Trumpův mírový plán, byl schopen odhalit slabá místa. Ten plán byl v některých věcech velmi vágní. První část dohody se podařilo víceméně naplnit, horká fáze války je zastavena, většina izraelských rukojmích je doma kromě jednoho a palestinští vězni, alespoň část z nich, se také dostali na svobodu.

Čtěte také

Ale ta komplikovaná fáze, tedy jak zajistit stabilitu a bezpečnost v Gaze, jak dosáhnout toho, že se postupně izraelská armáda stáhne z Gazy a v Gaze bude vládnout zřejmě nějaká palestinská forma vlády s podporou, řekněme, západních a arabských zemí a tak dále, to je všechno mnohem komplikovanější a tam se ukazuje, že to je složité.

Obzvlášť vzhledem k tomu, že ten plán předpokládá odzbrojení Hamásu, což je něco, co ta organizace může jenom obtížně dobrovolně udělat, protože by se tak vzdala moci a výrazně oslabila. Takže teď samozřejmě přichází ty komplikované body a není proto divu, že situace není jednoznačná a nepokračuje bez nějakých zádrhelů.

Pane Turečku, proč se naplňování mírového plánu podle vás zadrhlo?

Břetislav Tureček: Jak říká Irena, teď přicházejí daleko složitější věci. Izrael dosáhl svého, říkal: potřebujeme primárně dostat rukojmí ven, teď tam zůstalo tělo jednoho izraelského policisty, o kterém se asi ani neví, kde přesně je.

Takže teď dochází na ten druhý izraelský požadavek, eliminaci Hamásu a jeho odzbrojení. Hamás neříká zcela striktně „my neodzbrojíme,“ ale říkají: „pokud se vzdáme moci, tak jedině ve prospěch něčeho palestinského“ a nikoliv něčeho mezinárodního, jak primárně předpokládá Trumpův plán.

Čtěte také

Navíc Izrael říká, že palestinská samospráva nebude v Gaze vládnout, takže nějaký nový palestinský orgán, který by hypoteticky převzal moc od Hamásu – což vůbec není automatické – vlastně ani teoreticky ještě neexistuje.

A do toho samozřejmě přichází určité přešlapování, protože nějakou moc a nejen odzbrojení, ale i kontrolu Gazy, by měly převzít mezinárodní síly. A které by to byly?

Ukazuje se, že najednou i země, které dávaly najevo, že by do toho šly, berou zpátečku, protože žádná arabská země nepůjde do úkolu odzbrojovat Hamás a před vlastní veřejností vysvětlovat, proč teď místo Izraelců proti Hamásu bojují arabští vojáci. Pak se třeba nabízí Turecko, které by tam šlo, ale to zase nechce prozatím Izrael.

Takže ani to, kdo by byl tou vůdčí silou, která by byla nárazníkovou složkou mezi Izraelem a Hamásem v Gaze, vlastně ještě nebylo stanoveno.

Diskutabilní princip

Paní Kalhousová, dělá teď, skoro tři měsíce po tom, co vešlo příměří v platnost, Izrael dost pro to, aby se v Gaze zásadním způsobem zlepšila humanitární situace?

Kalhousová: Já myslím, že ta situace se zlepšila, humanitární pomoc do Gazy plyne. Velkou komplikací je počasí, protože Izrael a Palestina, včetně Pásma Gazy, zažily v minulých týdnech obrovské deště, takže jsme viděli povodně, což znamenalo pro lidi, kteří bydlí v provizorních stanech, obrovské škody.

Čtěte také

To je obrovský problém, ale jinak si myslím, že ta situace je výrazně lepší. Zásadní je, aby to z té fáze humanitární přešlo do fáze rekonstrukční, a to bude velmi obtížné, pokud část Gazy bude pod kontrolou Hamásu.

Kromě nějakých nevládních organizací a organizací OSN se málokteří potencionální donoři poženou do toho, aby investovali peníze do místa, které zůstává pod kontrolou Hamásu a kde je prakticky jisté, že dříve či později se tam opět rozhoří válka.

Teď se spekuluje o tom, že rekonstrukce Gazy by začala v místech, které kontroluje Izrael, které jsou paradoxně zřejmě bezpečnější: mluví se o Rafahu, o jižní části Gazy, uvidíme. Ale zase jsme u toho, že spousta zemí se zaváže dát Gaze miliardy dolarů na rekonstrukci, ale když potom dojde na lámání chleba, tak uvidíme, kolik těch peněz opravdu přijde.

Pane Turečku, je dobrá zpráva, že Izrael kolem Rafahu na území, které má v Gaze dál pod kontrolou, začal s určitými pracemi, které by měly vést k tomu, že se přinejmenším odklidí ty největší sutiny tak, aby v budoucnu mohla začít nějaká rekonstrukce, výstavba nějakého provizorního bydlení?

Obecněji si myslím, že tohle bude hodně zajímavé, že Izraelci se netají a říkají: ano, pojďme něco dělat lepšího v té části, kterou kontrolujeme my, to znamená východně od žluté linie, a Palestinci pochopí, že žít tam, kde vládne Hamás, se nevyplácí, že je lepší přijít k nám nebo že se ukáže, že Hamás je problematický vládce a tak dále.

Čtěte také

Já si nicméně vzpomínám, že to je politika Izraele 20 let. I v minulosti celá řada sankcí blokády Gazy zdaleka nesloužila jenom tomu, aby se tam nepašovaly zbraně nebo materiál na vyzbrojování, tomu se snažil Izrael bránit vždycky i před tou blokádou posledních 20 let.

Ale Izrael třeba bránil dovozu spousty naprosto civilních položek, hygienických potřeb, některých potravin a tak dále. Už tehdy si Izraelci na jednu stranu hlídali, aby nedošlo k hladovění obyvatel, hlídali ten kalorický přísun, na to sloužily nějaké tabulky. Ale zároveň se nijak netajili tím, že jde o to popudit Palestince proti vládě Hamásu v domnění, že Hamás bude svržen.

Jak vidíme, nestalo se to dodnes. Myslím, že tento princip, to znamená použít civilní obyvatelstvo a úroveň jeho přežívání jako psychologickou zbraň, je poměrně diskutabilní a určitě se to brzo diskutovat bude, pokud budou nějaké projekty typu opravíme vodovody, ale jenom tady a nikoliv tam, kde vládne Hamás.

Najednou se znovu dostaneme k situaci, že tady je nějaké mezinárodní právo, které považuje civilní obyvatelstvo za chráněnou entitu a Izrael jako okupační mocnost. Samozřejmě se bude muset starat o obě strany, nejenom o ty „své Palestince,“ ale i o ty, kteří žijí pod vládou Hamásu.

Kdo má zodpovědnost?

Paní Kalhousová, vaše reakce?

Kalhousová: Já nejsem odbornice na mezinárodní právo, ale nejsem si jistá, že obyvatelstvo, které bude pod kontrolu Hamásu, bude zodpovědností Izraele, prostě nebude. Tam bude jiná vláda, ať už to bude Hamás, nebo nějaké mezinárodní společenství, takže samozřejmě, že Izrael se nebude starat o civilní obyvatelstvo pod kontrolou, ať už to tedy, jak říkám, Hamásu nebo někoho jiného.

Čtěte také

Je otázka, jestli se Izrael bude starat o civilní obyvatelstvo pod tou svojí kontrolou, protože slyšíme velmi intenzivně z úst izraelské armády, že nic takového nechtějí, že nechtějí být ta okupační síla, která má právě zodpovědnost za civilní obyvatelstvo. Myslím si, že obzvlášť po izraelských volbách budou tlačit na vládu, aby vyřešila roli izraelské armády zhruba v těch 50 procentech Gazy, takže bych to úplně neviděla jako jasnou věc.

Argument od Břetislava slyším často. Víme, že byly desítky, možná v nějaké fázi stovky tunelů, které na Sinaji fungovaly, přes které se do Gazy pašovalo prakticky všechno, včetně zvířat do zoologické zahrady. Takže schopnost Izraele nějakým způsobem bránit tomu, aby do Gazy šlo různé zboží, byla velmi omezená.

Pane Turečku, vy jste chtěl reagovat.

Ano. Izrael určitě nechce kontrolovat civilisty v Gaze, ale může jim to zůstat jako horký brambor. Pokud nepřijde nějaká další fáze, kdo jiný tam tedy bude vládnout?

Jinak Izrael kontroloval Gazu i před válkou ze země, z moře, ze vzduchu. Máme tady nějaké mezinárodní právo a podle mezinárodního práva i podle OSN, i podle české vlády je Izrael pořád okupační mocností Gazy.

Jak se v posledních měsících proměnila česká debata o izraelsko-palestinském konfliktu? A může se s nástupem nové vlády změnit česká pozice? Poslechněte si celé Pro a proti, audio je nahoře v článku.

autoři: Lukáš Matoška , kma

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.