K prosperitě potřebujeme více Evropy, ne se uzavřít v národních státech, míní Špicar
Ministerstvo průmyslu chce, aby se Česko už v příští dekádě dostalo mezi deset zemí Evropské unie s nejvyšším HDP. Cesta vede přes vzdělávání, inovace, výzkum a digitalizaci, píše se v nové hospodářské strategii. „Objevuje se tam mnoho stejných věcí jako v předchozích textech. To znamená, že nebyly naplněny. Ale teď strategie reflektuje změny v globálním byznysu,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Českou zvláštností je podle něj to, že po období komunismu, které bylo plné pětiletek a nejrůznějších strategií, společnost v 90. letech veškeré koncepce zavrhla. Záhy ale zjistila, že nemá omezené zdroje a musí se proto specializovat na oblasti, ve kterých je český průmysl silný.
„Začali jsme vytvářet strategie, až jsme se dostali do pozice jakéhosi šampióna. Před dvěma lety jsme spočítali, kolik máme různých rezortních koncepcí a strategií – došli jsme k číslu přesahujícímu stovku. Pochopili jsme, že nejhorší, co by se mohlo stát, je, kdyby všechny rezorty své strategie naplnily. Často totiž jdou proti sobě,“ upozorňuje Špicar v pořadu Interview Plus.
Čtěte také
Velkým problémem české ekonomiky podle něj je, že stále zaměstnává až nižší stovky tisíc lidí na nekvalifikovaných pozicích. Tyto lidi je podle něj potřeba uvolnit díky digitalizaci a automatizaci a přesunout je na nové pracovní pozice. Předpokladem ovšem je, že se na ně budou chtít rekvalifikovat.
Za své osobní téma Špicar označuje spolupráci mezi byznysem a akademickým světem. Právě na tom stojí konkurenceschopnost těch nejvyspělejších ekonomik, Česku se v tom ale příliš nedaří.
„Z osobní zkušenosti vím, že byznys má akademiky za lunatiky, kteří nedodržují zadání a rozpočty. A naopak jsou byznysmeni vnímáni jako lidé bez kreativity, kteří dávají hloupá zadání. Tohle překonat trvá dlouho, ale to spojení je pak fantastické, protože kreativita vzniká z diverzity,“ zdůrazňuje.
Propojit Evropu
Za klíčové považuje Špicar snížení energetické náročnost českého průmyslu a výstavbu energetických zdrojů.
„Otáleli jsme s dostavbou jaderných zdrojů. To je chyba, která se nám teď nevyplácí. Zcela jsme zaspali v oblasti obnovitelných zdrojů, ale ty jsou v podmínkách České republiky jen občasné – nemůžeme na ně sázet tak, jako to dělají země s pobřežím, divokými řekami nebo sluncem,“ poznamenává.
Čtěte také
Konkurenční výhodu proti Česku dnes mají země jako Španělsko nebo Portugalsko, které díky levné energii lákají nové investice například v oblasti čisté mobility.
„Že se uzavřeme do národních států a tím vyřešíme naši energetickou politiku? To je naprostý nesmysl. Naopak potřebujeme více Evropy, aby ta levná energie díky integrovanému energetickému trhu mohla proudit napříč kontinentem,“ uvádí Špicar.
Vedle kapacitních sítí by Evropu podle něj měly ve větší míře propojit i vysokorychlostní železnice. Nutné je také liberalizovat vnitřní trh, aby nikdo nemohl házet klacky pod nohy exportérům.
„Jinak nebudeme schopni konkurovat Spojeným státům. V tuto chvíli je Evropská unie nefunkční hybrid, který není ani společenstvím národních států, ani funkčním ekonomickým blokem,“ dodává Špicar.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Ekonomika stále zpracovává drahé energie. Růst HDP v příštích letech nebude nijak zářný, míní expert
„Mnozí mohli získat podobný pocit jako před 10 lety, kdy jsme si vyrobili malou domácí recesi. Že všechno je špatně a je třeba šetřit,“ popisuje ekonom Michal Skořepa.
-
Je odpovědností vlády nastartovat velké systémové reformy, které ušetří, zdůrazňuje sociolog Prokop
Ministr financí Zbyněk Stanjura naplánoval státní rozpočet se schodkem 230 miliard. „Kde se obávám, že není dost prorůstový, je vzdělávání,“ říká sociolog Daniel Prokop.
-
Petr Šabata: Na stavu ekonomiky záleží. A nejde jen o výsledek příštích voleb
Je společnost natolik otřesená nedalekou válkou, dopady pandemie a dalšími krizemi, že je ohrožen její vztah k demokracii?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.