Ekonomika stále zpracovává drahé energie. Růst HDP v příštích letech nebude nijak zářný, míní expert
Domácnosti šetří, poptávka po tuzemských výrobcích v zahraničí neroste a česká ekonomika se šesté čtvrtletí v řadě dostává do minusu. Podle nových údajů Českého statistického úřadu kleslo české HDP meziročně o 0,6 procenta, jak ovšem upozorňuje ekonom Michal Skořepa, velmi záleží na volbě ekonomického ukazatele.
Zatímco z hlediska HDP je totiž Česko spolu s Německem na chvostu Evropské unie, co do výše hrubého národního důchodu jsme naopak v první třetině. „Ten řeší, kolik si vydělají obyvatelé této země, ne kolik se toho vyrobí. Normálně tyto dva ukazatele jdou pospolu, ale nemusí,“ vysvětluje analytik České spořitelny.
Čtěte také
Ilustruje to na příkladu páru bot: pokud každý rok vyrobíme stejné, znamená to z hlediska HDP nulový růst. Pokud se ale boty podaří prodat za vyšší cenu, hodnota hrubého národního důchodu vzroste.
Znovunastartování ekonomiky prý brání nízká spotřeba domácností, které šetří daleko více než ty na západě kontinentu, mimo jiné kvůli nárůstu cen energií. Roli může hrát i ostrá kritika stavu českých veřejných financí ze strany některých ekonomů a komentátorů.
„Mnozí z nás mohli získat podobný pocit jako před deseti lety, kdy jsme si vyrobili takovou malou domácí recesi. Že všechno je špatně a stát po nás bude chtít daleko více peněz. A že je třeba šetřit, protože bůh ví, co se bude dít,“ míní Skořepa.
Ekonomika v šoku
Faktorem je také inflace zvýšená nad obvyklá dvě procenta, protože v ekonomice vytváří nepříjemný pocit nejistoty, kdy firmy a domácnosti přesně neví, kolik co má stát, a proto neutrácejí a neinvestují.
Čtěte také
Česká ekonomika je podle Skořepy výrazně závislá na cenách energií, z velké části je totiž založena na energeticky náročném průmyslu. Hrozí proto, že nadnárodní filmy začnou svou výrobu přesouvat do zahraničí, a to i kdyby energie výrazně nezdražovaly.
Šok z jejich skokového zdražení po začátku ruské invaze na Ukrajinu prý česká i třeba německá ekonomika stále zpracovávají: „Naše firmy od svých obchodních partnerů slyší: ‚Vy teď všechno prodáváte dráž a vymlouváte se na dražší energie. Ale nezlobte se, nás to zas tak moc nezajímá. My si ty šroubky koupíme jinde,“ glosuje.
Podle Skořepy potrvá několik let, než se s tímto ekonomika vyrovná. Konec levného ruského plynu povede k tomu, že se ekonomika obrátí jiným směrem.
„Je to ale obrovský kolos a drhne to. Mám obavy, že nás čeká období několika let, kdy naše výsledky z hlediska HDP nebudou nijak zářné, protože řešíme problém, který třeba ve Španělsku nebo ve Francii zdaleka tak velký nemají,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Digitalizace vyhladověním. Reformě státní správy může pomoct paušální snížení rozpočtu, tvrdí ekonom
Jak se setavuje dietní program pro českou státní správu a kdy bude jasné, kolik úředníků a kteří konkrétně budou muset změnit práci? Vysvětluje ekonom Aleš Rod.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.