Další zdražování. Navýšení minimální mzdy bude silným inflačním impulsem, míní ekonom Marek
V Česku se opět vede debata o navýšení minimální mzdy a opět není shoda na tom o kolik. Ministerstvo práce chce do pěti let dostat minimální mzdu na 45 procent nebo až na polovinu průměrné mzdy. Je to dobrý krok? Nemůže to na trh práce, kde zoufale chybí pracovaní síla, dostat nové zájemce o zaměstnání, kterým se teď pracovat třeba nevyplatí? A mohou si firmy vyšší minimální mzdu dovolit? V pořadu Řečí peněz odpovídal hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
„Nacházíme se v poměrně složité ekonomické situaci. Klíčová evropská ekonomika, a my společně s ní, už několik století neroste. Pokud si ještě budeme podrážet nohy takovýmito opatřeními, tak nechci vidět ekonomiku EU za 10 let,“ komentuje navýšení minimální mzdy David Marek. Dodává, že zamýšlených 50 procent průměrné mzdy má jen hrstka unijních států.
Čtěte také
Náhlé snížení rozdílu mezi zmíněnými mzdami by totiž podle ekonoma bylo dalším impulzem ke zdražování. „Zažít dvě epizody výrazně vyšší inflace už by mohlo znamenat, že se nám tady inflace zahnízdí na delší dobu,“ vysvětluje.
Proti legislativní úpravě se brání i řada zaměstnavatelů. Upozorňují, že vzniklé výdaje by pro ně byly moc drahé, a tak žádají maximální nárůst minimální mzdy jen o tisíc korun. Ekonom Marek jejich obavy považuje za důvodné.
„Český trh práce je prakticky vysátý. Nejsou zde žádné volné pracovní síly, znamenalo by to, že by se o to plně navýšily výrobní náklady firem,“ vysvětluje. Většinu společností to podle ekonoma sice neohrozí, ale stane se z toho „další zářez do konkurenceschopnosti“.
Tuzemské firmy mají nízké marže, a tak v očích Marka soupeří se zeměmi z východní Evropy nebo jihovýchodní Asie. Ekonom se proto domnívá, že právě na tomto trhu bude po úpravě minimální mzdy hospodářská soutěž těžší.
„V současné době by to nejspíše přineslo i zdražení zboží. Alespoň na těch trzích, kde si ho firmy mohou dovolit,“ varuje ekonom a dodává: „Bylo by to zbytečné riziko v podobě dalšího inflačního impulsu.“
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.
Související
-
Ekonomka: Nový zelený svět má ohromné nároky na výrobu hliníku a mědi. Ta je jedna z nejšpinavějších
Jak je na tom Česko s dekarbonizací a přechodem k udržitelným energetickým zdrojům? A proč by mohla být „zelená změna“ pro Evropu spíš kontraproduktivní?
-
Daně mají být spravedlivé a efektivní. Jak správně nastavit daňový systém?
„Každá daň má svoje a potom jde o to, jak se daná populace k daním staví,“ vysvětluje ekonom Michal Skořepa.
-
Zásobníky, plynovody, rafinérie i nový obchodník. Stát hledá cesty k energetické infrastruktuře
Vláda chce posílit energetickou bezpečnost Česka mimo jiné nákupy některých firem, které v energetice působí. Ve hře je také opět založení státního obchodníka s plynem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
