Měnová politika má být vpřed hledící, říká ekonom Hampl k odhadu poklesu inflace a návrhu na snížení úrokových sazeb

Přes dva roky trvající inflace by brzy mohla začít klesat. „Jak to bude s inflací, uvidíme v lednu. Teď ještě kousíček povyskočí, je to efekt základny úsporného tarifu z loňského roku,“ předpovídá Hampl. Na začátku nového roku by podle něj ale mohla spadnout ze současných 7 % na zhruba dvě procenta. „Jestli bude dlouhodobě udržitelně okolo té dvojky nebo pod dvojkou, to zatím nevím,“ dodává.

Vysoká inflační vlna přitom zasáhla celou Evropu. Vyhnout se jí nešlo, přesto Česká národní banka podnikla kroky, které vedly k jejímu omezení.

Čtěte také

Petr Holub: Jednociferná inflace. Co vlastně budeme slavit

„Měnově-politickou chybu udělaly velké centrální banky ve světě, které v roce 2021 tvrdily, že výkyv je dočasný, že to samo zmizí, že je to tranzitní, že to není nic, co by s námi zůstávalo dlouho. A byly velmi neochotné začít brzdit, když už bylo jasné, že se brzdit má,“ rekapituluje Hampl. „Myslím, že tehdy byla Česká národní banka mezi těmi nejodvážnějšími, které ukazovaly směr.“

Jedním z nástrojů pro zmírnění důsledků inflace bylo zvyšování úrokových sazeb. Nyní s optimistickým výhledem na příští rok Česká národní banka očekává zlepšení situace, a proto začíná uvažovat o jejich opětovném snížení.

„Měnová politika má být vpřed hledící. To znamená, v okamžiku, kdy třeba je inflace ještě nízká a hrozí, že bude vysoká, tak zvyšujete úrokové sazby, i když to ještě v dnešních číslech nevidíte úplně. To samé platí na opačnou stranu,“ vysvětluje. „Není to nic, co by bylo v rozporu s podstatou měnové politiky. Jenom to pro lid bývá velmi neintuitivní.“

Vysoký schodek by neměl být novou normou

Předpoklad zlepšení se týká i schodku státního rozpočtu. „V covidu jsme zažili dva roky kumulovaně nejhoršího hospodaření veřejných rozpočtů v naších srovnatelných moderních dějinách. Schodky se pohybovaly někde mezi pěti až šesti procenty,“ analyzuje Hampl.

Čtěte také

iROZHLAS

Příští rok může být inflace kolem dvou procent, věří guvernér centrální banky. Úrokové sazby teď nesníží

„Teď máme šanci se posunout pod číslo tři. Musím říct, že i když nejsem spokojen s tempem konsolidace a nemůžu být, samo o sobě je to zlepšení,“ hodnotí.

Výše schodku se přitom neposuzuje pouze podle částky, ale spíše vzhledem k ekonomice jako celku. „Makroekonomicky je mnohem důležitější, jak se to vyvíjí ve vztahu k HDP, k výkonu ekonomiky. Jak velký je dluh ve vztahu k velikosti koláče, který ekonomika vyprodukuje,“ vysvětluje. „Po dlouhých čtyřech letech se v celkovém deficitu veřejných financí k HDP posuneme pod tři procenta.“

Je ovšem potřeba podotknout, že hospodaření s veřejnými financemi má své limity. Není možné pouze plánovat do budoucna, je potřeba také převzít zodpovědnost za rozpočtové schodky z předchozích let. „Vláda z velké části konsoliduje své vlastní hospodaření. Ne minulost, která tady zůstala, ale nové výdaje, které sama udělala,“ kritizuje Hampl.

Vláda sice dělá nové výdaje mnohem uvážlivěji než stará vláda a minimálně myslí na to, že se něčím musí financovat. Je ovšem potřeba zahrnout předchozí chyby do koncepce pro budoucnost. K tomu by měl sloužit schválený konsolidační balíček.

Čtěte také

Poslanci v prvním kole schválili návrh státního rozpočtu. „Konsolidace mohla být vyšší,“ hodnotí ekonomka Nerudová

„Uzdravování podle konsolidačního balíčku má už danou trajektorii – takové zuby, které jsou tam namalované až do roku 2028, ve kterém bychom slavně měli říct, že jsme zpátky na bezpečný letových hladinách,“ připomíná a apeluje na jejich význam.

„Zaznamenal jsem, že vůči těmto schodům, nebyl vůbec žádný pozměňovací návrh, nikdo to nekomentoval. A přitom je to závazek, který se týká kohokoli, kdo bude vládnout.“

Více podrobností o konsolidaci veřejných financí, inflaci i vlivu úrokových sazeb si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Barbora Tachecí.