Poslanci v prvním kole schválili návrh státního rozpočtu. „Konsolidace mohla být vyšší,“ hodnotí ekonomka Nerudová

Danuše Nerudová, kandidátka za hnutí STAN do Evropského parlamentu, ekonomka z Mendelovy univerzity v Brně a její bývalá rektorka, poukazuje na rozpočtovou změnu a navýšení deficitu kvůli lepšímu úroku.

Čtěte také

Je třeba více propojovat evropskou a národní politiku, vysvětluje Nerudová kandidaturu do europarlamentu

„Deficit je v podstatě 270 miliard, protože byla udělána kosmetická transparentní změna, kdy se 17 miliard převedlo do Státního fondu dopravní infrastruktury,“ říká.

„Dynamika zadlužování je velmi vysoká, saháme už na 43 procent HDP. Domnívám se, že konsolidace mohla být vyšší. Vadí mi, že plán není doprovázen opatřeními, aby rostla ekonomika,“ podotýká. 

„Stát má samozřejmě zajistit, že naše tržní ekonomika funguje velmi dobře a je konkurenční,“ souhlasí Jan Švejnar, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA.

Čtěte také

Petr Hartman: Dotační škrty samy o sobě státní rozpočet nespasí

Dodává, že cílem je ekonomický růst a zvýšení životního standardu, k jehož dosažení slouží fiskální politika. „Naše ekonomika stagnuje – akorát jsme se dostali na úroveň HDP, která byla před covidem. Polsko s Chorvatskem jsou třeba o 12 procent výš,“ míní.

„Naše zadlužení je mírné v poměru s tím, co mají jiné země. Zadlužení je dluh dělený HDP. Jestliže HDP klesá, zadlužení stoupá, aniž by se dluh zvyšoval. Jsme poměrně málo zadluženi, ale musíme si dát pozor, abychom rostli, a tudíž dluh snížili,“ tvrdí.

(Ne)dovolit si vyšší schodek

Zadlužení České republiky odpovídá přibližně 44 procentům. „V EU je to 84 procent a průměr Francie je přes 100 procent. Dovolil bych si vyšší schodek v případě, že by byl použit k efektivním investicím s vysokou návratností, což znamená, že budoucí bohatší generace budou moci dluh splatit,“ tvrdí Švejnar.

Čtěte také

Letos nás čeká recese. Zvykli jsme si fetišizovat ekonomický růst a to je špatně, míní ekonomka Matesová

„Co se týká dynamiky zadlužování, jsme druhá nejhorší země od roku 2019. Do konce prvního kvartálu letošního roku jsme zvýšili své zadlužení o 14,5 procenta. Byla jen jedna země, která tu dynamiku měla větší. Francie se takto zadlužuje již delší dobu – my tu dluhovou historii máme výrazně kratší,“ míní Nerudová.

„Nenamítala bych vůbec nic na tento rozpočet, kdyby z větší části nešel do spotřeby. Jsme země, která za 34 let nebyla schopna dostavět svou infrastrukturu. Zadlužování znamená, že nám rostou náklady na státní dluh, které se v příštím roce budou blížit 100 miliardám, za které lze postavit 300 km dálnic,“ dodává.

Výdaje rostou rychleji než příjmy

Od roku 2018 narůstají výdaje státního rozpočtu rychleji než příjmy. „Ty vzrostly o 16 procent, oproti tomu výdaje o 42 procent. Diskutujeme o deficitu a konsolidaci, ale vůbec nediskutujeme o tom, jak zlepšit podnikatelské prostředí, aby se Česká republika opět stala konkurenceschopnou a abychom nebyli zemí, kterou budou zahraniční firmy obcházet,“ domnívá se Nerudová.

„Musíme začít investovat, protože ten deficit, který máme, je ze spotřeby,“ dodává. „Je dobré se podívat, zda jsou ty investice nebo výdaje perspektivní v tom smyslu, že budou mít vysokou návratnost, anebo ne. Pak si můžeme dovolit vyšší schodky,“ říká Švejnar.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.